Církev příliš dlouho mlčela ke zneužívání, jež se odehrávalo v jejím středu. Příliš dlouho před tímto skandálem zavírala oči. Příliš dlouho se domnívala, že stačí pokračovat v již známé cestě. Proto se autor této knihy rozhodl promluvit. Bez vytáček a uhlazování odhaluje ve světle Písma mechanismy zneužívání moci, ovládání druhých a násilí.
Tento svazek přináší další část christologických otázek třetí části Teologické sumy (STh III, q. 7–15). Tomáš v nich pojednává o důsledcích Božího vtělení, tedy o všem zásadním, co bylo osobou Božího Slova s lidskou přirozeností zároveň přijato v Ježíši Kristu.
Další svazek ze souboru Quaestiones disputatae de veritate přináší překlad otázky 22, ve které Tomáš pojednává téma vůle. Otázku disputoval a sepsal během svého vyučování na pařížské univerzitě v letech 1257–1258.
Svatý Tomáš Akvinský, intelektuál mimořádných kvalit, který smířil víru a rozum, a proslavený teolog, jehož díla se studují i dnes, bývá považován za autora, kterého není snadné číst. Velký znalec jeho díla Jean-Pierre Torrell chce v této knížce přístup k jeho dílu usnadnit a přiblížit ho všem zájemcům. Tomášův život a dílo jsou úzce propojeny.
Tato kniha je sestavena z přednášek pro mladé mnichy, které byly proneseny na Institutu monastických studií svatého Anselma v Římě v zimě 1955–1956. Autor se v ní zabývá monastickou kulturou a teologií, které vznikly v prostředí klášterů v období mezi koncem patristické teologie a začátkem scholastiky.
Jednadvacátý svazek edice Thesaurus přináší další ze sbírek kázání svatého Bernarda z Clairvaux, tentokrát pro liturgické mezidobí.
Patnáctý svazek edice Patristika přináší komentovaný český překlad pojednání De paenitentia (O pokání) od milánského biskupa svatého Ambrože (cca 340–397). V úvodní studii je popsán vývoj praxe pokání v rané církvi do 4. století, zejména v západní části, se zaměřením na novatiánskou krizi.
Bůh se v Písmu postupně dává svému lidu poznat. Nezjevuje se však tak, že by každý rok předložil jednu stránku katechismu, ale sám vstupuje do lidských dějin, a to jen natolik, aby bázlivého člověka, který se jej od okamžiku prvotního hříchu děsí, nevystrašil.
„Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám.“ Kristova slova jsou adresována každému křesťanu. Přesto pořád toužebně vzhlížíme k těm, kteří jako by k němu byli lépe disponováni. Jak je to ve skutečnosti s mnišským pokojem? Liší se podstatně od toho, který můžeme zakoušet v našich světských životech? Vedou k němu jiné cesty?
Tento svazek přináší překlad traktátu o jediném Bohu z První části Sumy (STh I, q. 2–11). Tomáš v něm pojednává o způsobech prokázání Boží existence (známých jako pět cest či kosmologických důkazů Boží existence) a o jeho tzv. entitativních atributech: jednoduchosti, dokonalosti, dobrotě, nekonečnosti, všudypřítomnosti, neměnnosti, věčnosti a jednotě.
Pojem stvoření se objevuje v několika částech Akvinského Sumy. V současném překladu pojednání o stvoření v první části Sumy, otázky 44–49 je předběžná studie převážně filozofických předpokladů speciálních otázek, které jsou později probírány s hlubokou teologickou erudicí, např. šest dní stvoření, stvoření andělů, stvoření lidských bytostí atd.
Fanatismus bývá popisován jako čistě psychologický nebo sociální jev. Autor ve své knize ukazuje, že tento přístup k pochopení fanatismu nestačí. Je třeba podívat se na tento fenomén také z pohledu teologie.
Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdrojů při svém bádání vycházel a jak ovlivnil vývoj poznání a teologie dalších staletí?
Na počátku reformy karmelitánského řádu stály dvě význačné osobnosti, Terezie z Ávily (1515–1582) a Jeroným od Matky Boží Gracián (1545–1614), první provinciál bosých karmelitánů. Nepojilo je pouze společné poslání a cíl, ale také hluboké ryzí přátelství.
Jako čtrnáctý svazek edice Patristika vycházejí promluvy, které hipponský biskup svatý Augustin (354–430) pronesl v průběhu postní doby.
Sbírka kázání svatého Bernarda pro okruh doby adventní a vánoční navazuje na čtenářsky úspěšná dvousvazková Kázání na Píseň písní. Hluboká znalost Písma a církevních otců, psychologická a duchovní zkušenost svatého Bernarda se mohou stát bohatou inspirací pro dnešní kazatele, ale především pro duše usilující o důvěrné setkání s tajemstvím Vtělení.
Co to znamená být křesťanem? Co se s námi stalo, když jsme přijali svátost křtu? Co jsme dostali a co jsme slíbili? A jak žít, abychom v sobě křestní milost neudusili, ale rozvíjeli ji ke stále intimnějšímu spojení s naším Spasitelem, Snoubencem a Přítelem?
Traktát o Boží vládě nad tvory (STh I, q. 103105) navazuje na otázku 22, která se zabývá prozřetelností jako vlastností Boží. V tomto traktátu Tomáš rozebírá způsob, jakým Bůh svou prozřetelnost projevuje.
Dva přátelé, Jan a Basileios, mají být povýšeni do kněžské hodnosti. Mohou se vůbec odvážit takový úřad přijmout?
Traktát o starém zákoně (STh I-II, q. 98–105) navazuje na pojednání o zákonech obecně a předchází traktátu o novém neboli evangelním zákoně.
