Publikace popisuje historii a vývoj dvoumístné cvičné a noční stíhací varianty letounu Me 262, nejlepšího německého proudového stíhacího letounu z období 2. světové války. Textové a další informace jsou podány v ucelené formě a zahrnují nejnovější poznatky a archívní materiály.
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum.
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy.
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy.
Během čtyř desetiletí minulého století byl elegantní letoun Aero L-29 nejpoužívanějším cvičným strojem letectev bývalého východního bloku (kromě Polska) a byl také zařazen do výzbroje řady států tzv. třetího světa.
Legendární dvouplošník Swordfish - přezdívaný též "síťovka" - byl zkonstruován v roce 1934 podle specifikací Air Ministry na letoun kategorie TSR (Torpedo-Spotter-Reconnaissance; torpédový, pozorovací a průzkumný letoun).
Legendární dvouplošník Swordfish - přezdívaný též "síťovka" - byl zkonstruován v roce 1934 podle specifikací Air Ministry na letoun kategorie TSR (Torpedo-Spotter-Reconnaissance; torpédový, pozorovací a průzkumný letoun).
Nadzvukový letoun 4. generace JAS 39 Gripen, volitelně využitelný jako stíhací, útočný či průzkumný prostředek, byl navržen začátkem 80. let podle požadavků švédského letectva na lehký bojový stroj určený pro získávání vzdušné nadvlády, využívající pokrokové technologie, moderní materiály a digitální systémy.
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum.
Panavia Tornado - letoun s měnitelnou geometrií křídla - byl výsledkem spolupráce tří západoevropských zemí. Jeho vývoj byl zahájen koncem 60. let ještě pod označením MRCA, přičemž byl letoun určen pro plnění řady bojových úkolů - podporu pozemních jednotek, útoky na vzdušné a námořní cíle a taktický průzkum.
Během čtyř desetiletí minulého století byl elegantní letoun Aero L-29 nejpoužívanějším cvičným strojem letectev bývalého východního bloku (kromě Polska) a byl také zařazen do výzbroje řady států tzv. třetího světa.
Lockheed T-33 Thunderbird - označovaný též jako T-Bird - vycházel z úspěšného stíhacího proudového letounu P-80 Shooting Star a v 50. letech se stal standardním strojem USAF určeným pro pokračovací výcvik pilotů.
Lockheed T-33 Thunderbird - označovaný též jako T-Bird - vycházel z úspěšného stíhacího proudového letounu P-80 Shooting Star a v 50. letech se stal standardním strojem USAF určeným pro pokračovací výcvik pilotů.
Lockheed T-33 Thunderbird - označovaný též jako T-Bird - vycházel z úspěšného stíhacího proudového letounu P-80 Shooting Star a v 50. letech se stal standardním strojem USAF určeným pro pokračovací výcvik pilotů.
Messerschmitt Me 210 byl navržen v souladu s koncepcí tzv. Zerstöreru, tj. těžkého stíhače-bombardéru, a zkonstruován byl těsně před začátkem 2. sv. války. Bohužel však konstrukce tohoto stroje nebyla úspěšná, zejména co se týká jeho letových vlastností.
Během čtyř desetiletí minulého století byl elegantní letoun Aero L-29 nejpoužívanějším cvičným strojem letectev bývalého východního bloku (kromě Polska) a byl také zařazen do výzbroje řady států tzv. třetího světa.
Messerschmitt Me 210 byl navržen v souladu s koncepcí tzv. Zerstöreru, tj. těžkého stíhače-bombardéru, a zkonstruován byl těsně před začátkem 2. sv. války. Bohužel však konstrukce tohoto stroje nebyla úspěšná, zejména co se týká jeho letových vlastností.
Bücker Bü 131 Jungmann je klasickou konstrukcí cvičného letounu pro základní výcvik ze 30. let minulého století, jenž byl v licenci také vyráběn v Československu, Japonsku, Španělsku a Švýcarsku. Byl dodáván jak vojenským letectvům, tak národním aeroklubům a celkem létal ve 23 státech po celém světě. Jeho aktivní služba trvala až do druhé poloviny 60. let.
Letoun MiG-17, vyvinutý z úspěšné stíhací "patnáctky", měl oproti předchozímu typu výrazně zlepšené letové vlastnosti v transonické oblasti.
Elegantní jednoplošník pro pokračovací výcvik - Arado 96 - byl za 2. světové války základním cvičným typem letounu používaným v školách pilotních žáků a stíhacích pilotů německé Luftwaffe.