Kniha velmi přitažlivou formou představuje genetiku – jeden z nejdynamičtějších a nejatraktivnějších vědních oborů současnosti.
Dosavadní výzkumy potvrzují domněnku, že pravidelná fyzická aktivita může hrát klíčovou roli v nefarmakologické péči o přeživší pacienty a ovlivnění jejich kvality života.
Kniha „Aplikovaná behaviorální analýza“ je základním textem a první ucelenou učebnicí pro studium vědního oboru aplikovaná behaviorální analýza (ABA) přeloženou do českého jazyka.
Kniha doplňuje předchozí tři díly o další regresní modely, konkrétně parametrické i semiparametrické modely pro analýzu času do události, regresní stromy a vybrané mnohorozměrné metody, jako je PCA nebo LDA. Text knihy je praktickou příručkou analýzy dat v prostředí R.
Další svazek edice Munice, v pořadí osmý, má široký tematický rozptyl. Zamýšlí se nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou i chápáním budoucnosti.
První vydání knihy se setkalo s velkým ohlasem, vyvolalo řadu besed i pořadů a brzy si vyžádalo dotisk. Potvrdila se tak autorova snaha upozornit na množící se návrhy doplnit či i revidovat novodarwinismus v současné evoluční biologii. Jiří Vácha nyní předkládá druhé vydání. Zcela přepracoval kapitoly Funkce vědomí a Past skepticismu.
Milý příteli!
Tato kniha vstupuje do ustaveného pole filmové historie s formální analýzou prvních šesti filmů s Godzillou, jež produkovalo studio Toho v letech 1954 až 1965. Skrze nástroje poetiky fikce odpovídá na otázku, jak mohla tato kaiju série být pro diváky stále lákavá.
Název v češtině: Člověk – hudba – technika. Technologie v hudebním myšlení 20. a počátku 21. století Kniha je výsledkem trvalého zaujetí autora pro hudbu 20. a počínajícího 21. století a jeho celoživotního zájmu o technologie. Jak artificiální komponovanou hudbu posledních desetiletí ovlivňuje vývoj techniky?
Příběhová próza ze života mládeže patří dlouhodobě ke čtenářsky nejoblíbenějším žánrům literatury pro děti a mládež. Do hledáčku literární vědy se však dosud dostávala spíše ojediněle. Tato monografie se zaměřuje jak na definici samotného pojmu příběhová próza ze života mládeže, tak na vývoj daného žánru v období zlomu.
Příběh jižního Kavkazu je příběhem mostu mezi Evropou a Asií. Arménie a Gruzie – dvě nejstarší známé křesťanské kultury – a jejich sdílená středověká minulost během staletí vzkvétaly zasazené do úchvatné krajiny mezi Kaspickým a Černým mořem.
Nová kniha Ivana Mrázka je volným pokračováním (2. dílem) úspěšné knihy Drahé kameny starověkých civilizací, do níž se vešly jen „hlavní“ civilizace světa. Neméně pozoruhodné jsou i civilizace a kultury Anatolie, Dodekan a Kypru.
Kniha se zabývá mýtem Karla Marxe pěstovaným v rámci sociálně demokratického prostředí v předlitavské části habsburské monarchie.
Název v češtině: Slzy a smích Henryho Fieldinga. Maskulinita a zdvořilost v Británii 18. století. Kniha zkoumá, jakou roli sehrály romány Henryho Fieldinga v průběhu všeobecné reformy veřejného vystupování, přičemž se blíže soustřeďuje na vývoj maskulinních vzorů, který je spojen s proměňujícím se chápáním zdvořilosti v letech 1742–1751.
Násilí a smrt v životě dítěte. Děti představují důležitou součást lidské společnosti, byť jejich hlasy se z dávné minulosti ozývají jen zřídka. V této monografii autorka odkrývá a rekonstruuje svět dětí římských občanů v období římského císařství.
Tato monografie zkoumá rozdíly v kvalitě živočišné stravy, které souvisejí se sociální strukturou osídlení, stejně jako s ekonomickou orientací společnosti na Pohansku a v jeho okolí.
Název v češtině: Staré germánské jazyky. Historický a gramatický přehled Monografie sestává ze dvou hlavních a dvou doplňkových částí. První část přináší nejstarší lingvistické, epigrafické a archeologické informace o raných uživatelích germánských jazyků.
Kniha je velmi zdařilou a cennou publikací, která není pouhým ohlédnutím za bohatým a plodným životem jedné vědecké osobnosti. Poskytuje také užitečný vhled do metodologie výuky fyziky a vzdělávání obecně. Je i svědectvím o době a o tom, jak se s jejími nástrahami vypořádal člověk vybavený racionálním myšlením a pevnými morálními postoji.
Morální charakter (éthos) je velmi starý koncept, jehož filozofické kontury, stejně jako jeho propojení s dovršením lidského života, nacházíme v antice. Patrně i dílem šťastné náhody je s tímto konceptem spojován v první řadě Aristotelés, žák Platóna, a jeho etické spisy.
Sedmý svazek edice Munice představuje unikátní projekt výzkumu ostatků augustiniánského opata a zakladatele genetiky G. J. Mendela. Do výzkumu, jehož terénní část proběhla v druhé půli roku 2021, se postupně zapojily desítky vědců a pracovníků různých specializací, především archeologů, antropologů a genetiků.