Rozsáhlá publikace kolektivu autorů NFA je první ucelenou vědeckou monografií věnovanou filmům (a jejich digitalizaci) českého režiséra a kameramana, průkopníka české kinematografie Jana Kříženeckého. Kniha nabízí pohled na dějiny raného českého filmu a materiální podobu prvotních kinematografických děl.
První odborná kniha věnovaná dějinám Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary před rokem 1989. Významnou kulturní socialistickou instituci zkoumá s důrazem na transnacionální perspektivu. Potkávají se v ní přístupy z institucionálních, (geo)politických, kulturních a ekonomických dějin, recepčních studií, star studies či dějin každodennosti.
Ušlechtilý, dobrý, krásný takové nároky kladla katolická církev na film a pro úspěch takového filmu se zavázala pracovat. Stejnojmenná kniha Petra Hasana se zabývá debatou, která se o kinematografii vedla v českém katolickém prostředí v první polovině 20. století.
Fotograf a režisér Jiří Jeníček, který stál ve 30. letech v čele armádní filmové skupiny, se celou svou osobou a v duchu moderních myšlenek o využití filmu a fotografie zasadil o nový styl a výraz vojenského (především krátkého) filmu. Armádní kinematografii od počátku považoval za synonymum experimentální dílny.
Kniha, věnovaná působení Laterny magiky zejména v období let 19581992, nepředkládá kompletní dějiny jednoho divadla, ale ukazuje ji jako komplexní fenomén poznamenaný mnoha dobovými, kulturními, uměleckými, personálními, ideovými, politickými, technickými či technologickými proměnami, jež se různě a s odlišnou intenzitou projevovaly v jejích inscenacích.
Ludvík Šváb (19241997), civilním povoláním psychiatr, od padesátých let minulého století stálý člen pražské Surrealistické skupiny, se ve svém volném čase věnoval mnoha uměleckým odvětvím: divadlu, jazzové hudbě, výtvarnému umění, fotografii a filmu.
Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě. Založen byl za zcela mimořádných okolností během druhé světové války a po další desetiletí existoval ve strukturách zestátněného filmového průmyslu, kontrolovaného komunistickým režimem.
Kniha Spatřit a napsat. Filmové kritiky, statě a rozhovory představuje výbor z textů významné české filmové publicistky, historičky a pedagožky Galiny Kopaněvy. Svazek prezentuje publikační činnost autorky v celé její šíři, zároveň zdůrazňuje jednotlivá témata a okruhy, na něž se dlouhodobě zaměřovala.
Jaké jsou osudy studentů, kteří absolvovali obory scenáristika a dramaturgie a režie na pražské FAMU v prvních letech normalizace? Jak se vyrovnávali s politickými událostmi, jež ovlivnily jejich profesní dráhu? Kolik z nich zůstalo u filmu či jaké jiné cesty museli zvolit?
Filmovou pohádku Tři oříšky pro Popelku natočil Václav Vorlíček v roce 1973 podle scénáře Františka Pavlíčka.
Kniha se na příkladu Filmového studia Barrandov zabývá cenzurou v Československu v letech 1962 až 1970.
Na Barrandově se dnes natáčí víc zahraniční než domácí filmy, ale do roku 1990 tamní studio platilo za symbol a pomyslné centrum české kinematografie. Kniha je prvním pokusem o historii tohoto centra.
Ve spolupráci s Plzní - Evropským městem kultury 2015 Národní filmový archiv digitálně restauroval jedno z klíčových děl plzeňského rodáka, velikána loutkové animace, Jiřího Trnky - film Staré pověsti české (1953).
Jedná se o sborník příspěvků ke stejnojmennému filmu, který byl v digitální podobě a restaurovaný uveden na letošním mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Sborník otevírá zpráva o digitalizaci filmu. Snímek je v dalších příspěvcích zařazen do kulturně-politického kontextu.
Hlavním přínosem vzpomínek Svatopluka Malého je, jak precizně a detailně popisuje svou práci na jednotlivých filmech. Především odhaluje zcela nesobecky své triky, nápady, techniku, zkrátka svoji kameramanskou vynalézavost, dnes by se řeklo své know-how. Po této stránce jde o unikátní zprávu, v podstatě shrnující trikovou sumu předpočítačového věku.
Sborník příspěvků z VI. česko-slovenské filmografické konference konené v Olomouci 14. - 16.11.2002.
Dlouhodobý zájem autorky o vztah literatury a filmového umění přivedl na svět několik studií na toto téma. Jedná se o soubor 15 statí, v nichž rozebírá konkrétní ztvárnění literárních předloh do filmové podoby. Studie jsou řazeny chronologicky od antických děl, přes středověkou literaturu až k literatuře novodobé , jež je dominantou autorčina zájmu.