Kniha významného popularizátora a historika vědy Karla Sklenáře se věnuje osobnosti českého básníka a učence, zakladatele vědních oborů archeologie a dějin umění u nás, Jana Erazima Vocela (1802–1871). Autor podrobně, a přitom čtivým způsobem přibližuje Vocelův život profesní, společenský i osobní včetně krátkého politického angažmá v roce 1848.
Předkládaná publikace pojednává o životě houslového virtuosa a muzikanta Jozy Šrogla, který prožil většinu svého hudebního života v Batávii v Nizozemské východní Indii. Kromě své profese věnoval mnoho pozornosti sběratelství nejrůznějšího charakteru, od přírodnin po asijské starožitnosti.
Barokní památky shromážděné na výstavě a popsané v?
Kniha věnovaná tzv. horským duchům mapuje mytologické bytosti našich hor. Do pomyslné Krakonošovy družiny, tedy druhů nejslavnějšího z těchto horských patronů, patří třeba brdský Fabián, Kačenka a Rampušák z hor Orlických nebo podobné bytosti z Jeseníků, Krušných hor či západočeských pohoří.
Obrazová publikace, vydaná u příležitosti zápisu archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru paměti světa UNESCO, představuje život a dílo světoznámého skladatele na základě předmětů a dokumentů soustředěných ve sbírce Muzea Antonína Dvořáka.
Padesátá léta představují jedno konkrétní desetiletí v dějinách této země. Desetiletí počátku komunistické diktatury, která zásadně změnila charakter společnosti. Desetiletí perzekucí, procesů, obětí, železné opony. Ale i desetiletí nadšení, mládí, budování a víry v nový, lepší svět. Ten se však měl vědomě budovat za cenu nesvobody.
Jak dnes vnímáme Emila Holuba a aktivity, které jsou s ním spojené? Jak toto vnímání ovlivňují nejrůznější mýty a legendy? Jakou hodnotu mají jeho sbírky, jak s nimi pracoval Holub a jak s nimi pracuje současná výstavní a sbírkotvorná praxe? Kde všude se můžeme s předměty těchto sbírek setkat? Jak vnímat Holuba pohledem postkoloniálních studií?
Kniha plná hravých luštění a zábavných úkolů seznámí dětské čtenáře se životním příběhem velkého českého cestovatele a dobrodruha Emila Holuba.
Knížka Fotografie práce a zahálky se zabývá fotografickým obrazem a jeho komentářem fenoménu „práce“ v proměnách času. Vycházíme z faktu, že každá fotografie, zachycující člověka a jeho interakci ve společnosti, v sobě přirozeně nese sociální výpovědní potenciál.
Kritická edice studentského deníku Bedřicha Smetany je prvním kompletním vydáním tohoto unikátního pramene k?ranému období Smetanova života. Zachycuje dobu jeho gymnaziálních studií v?Praze a zejména v?
Publikace seznamuje čtenáře s?pestrým souborem textilií z?indického subkontinentu ze sbírek Náprstkova muzea v?Praze. Rozmanité přírodní podmínky dnešní Indie, Pákistánu a Bangladéše stejně jako národnostní, sociální a náboženská specifika se odrážejí v?
Publikace představuje třetí a zároveň poslední svazek edice cestovních deníků Bedřicha Machulky. Po prvním díle zápisků z let 1903–1925 přináší materiály z?
Touha po zdobení těla je stará jako lidstvo samo. Lidé se vždy zdobili, a tím se od sebe navzájem odlišovali. Šperk podtrhoval individualitu jednotlivce a přitahoval pohledy ostatních. Obrazově bohatě vybavená monografie, vycházející především ze sbírek Národního muzea a Západočeského muzea v Plzni, se věnuje šperkařství na území od Tibetu po Blízký východ.
Dnes téměř zapomenutý právník, politik a sokol Tomáš Černý (1840–1909) se od mládí zapojoval do pražského veřejného života, stál u zrodu Sokola pražského a dalších českých spolků, kterým mimo jiné poskytoval bezplatnou právní pomoc a podílel se na vzniku jejich stanov.
Kolektiv teoretiků, badatelů, kurátorů i tvůrců přibližuje nejrůznější společensko-politické, historické a technické aspekty elektroakustické kompozice v české oblasti bývalého Československa. Rozebírá teoretická východiska elektroakustické hudby i její specifickou terminologii a reflektuje stav bádání v oblasti.
Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem. Téma je zasazeno do širšího středoevropského kontextu.
Příběh významné osobnosti pražského kulturního života 19. století. Vlastním jménem Ferdinand František Fingerhut byl synem Anny Fingerhutové, známé podnikatelky a mecenášky, a starším bratrem Vojty Náprstka, který se proslavil jako zakladatel Českého průmyslového muzea.
Monografie o sbírce hudebních nástrojů Antonína Buchtela prezentuje kolekci uloženou dnes v Národním muzeu – Českém muzeu hudby i pozoruhodnou osobnost samotného sběratele. Buchtel získal společně s teologickým vzděláním široký kulturní rozhled, který navíc doplňoval jeho celoživotní zájem o hudbu.
První práce v českém jazyce, která přináší ucelené informace o šperku z Číny. Zaměřuje se na sbírku v Náprstkově muzeu pocházející z období konce dynastie Čching (16441911).
Matyáš Kalina z?
