Kniha významného popularizátora a historika vědy Karla Sklenáře se věnuje osobnosti českého básníka a učence, zakladatele vědních oborů archeologie a dějin umění u nás, Jana Erazima Vocela (1802–1871). Autor podrobně, a přitom čtivým způsobem přibližuje Vocelův život profesní, společenský i osobní včetně krátkého politického angažmá v roce 1848.
Předkládaná publikace pojednává o životě houslového virtuosa a muzikanta Jozy Šrogla, který prožil většinu svého hudebního života v Batávii v Nizozemské východní Indii. Kromě své profese věnoval mnoho pozornosti sběratelství nejrůznějšího charakteru, od přírodnin po asijské starožitnosti.
Barokní památky shromážděné na výstavě a popsané v?
Obrazová publikace, vydaná u příležitosti zápisu archivu Antonína Dvořáka do Mezinárodního registru paměti světa UNESCO, představuje život a dílo světoznámého skladatele na základě předmětů a dokumentů soustředěných ve sbírce Muzea Antonína Dvořáka.
Padesátá léta představují jedno konkrétní desetiletí v dějinách této země. Desetiletí počátku komunistické diktatury, která zásadně změnila charakter společnosti. Desetiletí perzekucí, procesů, obětí, železné opony. Ale i desetiletí nadšení, mládí, budování a víry v nový, lepší svět. Ten se však měl vědomě budovat za cenu nesvobody.
Jak dnes vnímáme Emila Holuba a aktivity, které jsou s ním spojené? Jak toto vnímání ovlivňují nejrůznější mýty a legendy? Jakou hodnotu mají jeho sbírky, jak s nimi pracoval Holub a jak s nimi pracuje současná výstavní a sbírkotvorná praxe? Kde všude se můžeme s předměty těchto sbírek setkat? Jak vnímat Holuba pohledem postkoloniálních studií?
Kniha plná hravých luštění a zábavných úkolů seznámí dětské čtenáře se životním příběhem velkého českého cestovatele a dobrodruha Emila Holuba.
Knížka Fotografie práce a zahálky se zabývá fotografickým obrazem a jeho komentářem fenoménu „práce“ v proměnách času. Vycházíme z faktu, že každá fotografie, zachycující člověka a jeho interakci ve společnosti, v sobě přirozeně nese sociální výpovědní potenciál.
Kritická edice studentského deníku Bedřicha Smetany je prvním kompletním vydáním tohoto unikátního pramene k?ranému období Smetanova života. Zachycuje dobu jeho gymnaziálních studií v?Praze a zejména v?
Publikace seznamuje čtenáře s?pestrým souborem textilií z?indického subkontinentu ze sbírek Náprstkova muzea v?Praze. Rozmanité přírodní podmínky dnešní Indie, Pákistánu a Bangladéše stejně jako národnostní, sociální a náboženská specifika se odrážejí v?
Publikace představuje třetí a zároveň poslední svazek edice cestovních deníků Bedřicha Machulky. Po prvním díle zápisků z let 1903–1925 přináší materiály z?
Touha po zdobení těla je stará jako lidstvo samo. Lidé se vždy zdobili, a tím se od sebe navzájem odlišovali. Šperk podtrhoval individualitu jednotlivce a přitahoval pohledy ostatních. Obrazově bohatě vybavená monografie, vycházející především ze sbírek Národního muzea a Západočeského muzea v Plzni, se věnuje šperkařství na území od Tibetu po Blízký východ.
Dnes téměř zapomenutý právník, politik a sokol Tomáš Černý (1840–1909) se od mládí zapojoval do pražského veřejného života, stál u zrodu Sokola pražského a dalších českých spolků, kterým mimo jiné poskytoval bezplatnou právní pomoc a podílel se na vzniku jejich stanov.
Kolektiv teoretiků, badatelů, kurátorů i tvůrců přibližuje nejrůznější společensko-politické, historické a technické aspekty elektroakustické kompozice v české oblasti bývalého Československa. Rozebírá teoretická východiska elektroakustické hudby i její specifickou terminologii a reflektuje stav bádání v oblasti.
Kniha přináší nový pohled na lidovou píseň v Čechách a představuje dosud nejpodrobnější výklad její hudební stránky. Autor uplatňuje hledisko hudebně vývojové – tedy přístup, který spočívá v rozlišení vývojově starších a mladších hudebních forem. Téma je zasazeno do širšího středoevropského kontextu.
Příběh významné osobnosti pražského kulturního života 19. století. Vlastním jménem Ferdinand František Fingerhut byl synem Anny Fingerhutové, známé podnikatelky a mecenášky, a starším bratrem Vojty Náprstka, který se proslavil jako zakladatel Českého průmyslového muzea.
Monografie o sbírce hudebních nástrojů Antonína Buchtela prezentuje kolekci uloženou dnes v Národním muzeu – Českém muzeu hudby i pozoruhodnou osobnost samotného sběratele. Buchtel získal společně s teologickým vzděláním široký kulturní rozhled, který navíc doplňoval jeho celoživotní zájem o hudbu.
První práce v českém jazyce, která přináší ucelené informace o šperku z Číny. Zaměřuje se na sbírku v Náprstkově muzeu pocházející z období konce dynastie Čching (16441911).
Matyáš Kalina z?
Exkluzivní třísvazkový soubor přináší kompletní souhrn všech závěsných portrétů ze sbírek Národního muzea. Tato monumentální publikace logicky završuje celou řadu, která si dala za úkol zmapovat kompletní fascinující kolekci portrétů z depozitářů, jež v reálné podobě nikdy nemůže být vystavena.