Čtvrtý díl ediční řady o pomnících první světové války „Tatíčku, vrať se k nám!
V dobách konzulátu a prvního císařství ve Francii se vyjímala na nebi umělecké imaginace Napoleonova hvězda. Obraz nového suveréna byl synonymem světla, štěstěny a úspěchu.
Fotograficky bohatě vybavená kniha je výsledkem dlouhodobého výzkumu cca dvou set padesáti malovaných portrétních miniatur, které jsou dnes součástí mobiliáře a obrazových sbírek státních hradů a zámků ve třech krajích – Plzeňském, Jihočeském a na Vysočině (Červená Lhota, Český Krumlov, Hluboká, Horšovský Týn, Jaroměřice nad Rokytnou, Jindřichův
Areál bývalého cisterciáckého kláštera Plasy (okr. Plzeň-sever) prošel na sklonku 17. a v průběhu 18. století významnou barokní přestavbou, kdy vznikla také novostavba reprezentativního opatského sídla od architekta Jean Babtisty Matheye a jeho následovníka Jana Blažeje Santiniho Aichela. Objekt tzv.
Publikace je první monografií svého typu, která se věnuje zámku Hrádek u Nechanic. Přibližuje nejen stavebně-historický vývoj objektu, ale také osudy čtyř majitelů z hraběcího rodu Harrachů. Kniha má 207 stran, rozdělených do 16 kapitol, s předmluvou dr. Filipa Bindera a doslovem dr. Jana Luštince.
Publikace historicky poprvé uceleně představuje čtenářům antické předměty, které jsou uchovávány v mobiliárních fondech státních hradů a zámků. Publikaci uvozuje kapitola věnovaná fenoménu sběratelství řeckých a římských památek od středověku do 19. století.
Soubor rozhovorů se sedmi významnými osobnostmi české památkové péče nabízí svědectví o ochraně památek v dobách tzv. normalizace, reflexi proměn oboru po roce 1989 i blízký pohled na konkrétní, často napínavé profesní osudy.
Zámecká zahrada v Rájci nad Svitavou je dnes široké veřejnosti známa především díky sbírce kamélií v zámeckém zahradnictví. Menší povědomí je o jejím významu jako pozoruhodné rokokové zahrady vycházející z aktuálních vzorů 18. století či o jejím komponování jako horské zahrady s vodopádem, příkrými skalisky i chatou ve švýcarském stylu v 19. století.
Na stavby postavené v letech 1945–1989 stále ještě nepanuje jednotný názor. Přitom již od jejich vzniku uplynulo několik desítek let, tedy doba, kterou odborná i širší veřejnost často podmiňuje nárok na památkovou ochranu.
Kniha Kresby. Mistrovská díla ze sbírek Národního památkového ústavu je katalog významné části sbírek českých, moravských a slezských hradů a zámků, která zahrnuje architektonické plány, skici, akvarely, návrhy a kresby. Katalog, navazující na knihu Obrazy.
I památkáři mají své velké příběhy. Jeden z těch, který si mezi lety 1919 a 1989 předávali z generace na generaci, reagoval na dlouhodobou snahu technické inteligence, vedení státu a nemalé části širší veřejnosti o zbudování vodních děl na Vltavě.
Napínají se svaly vzpínajícího se koně a kopyta energicky máchají ve vzduchu; v sedle se zvedá znovuzrozený héros svírající opratě svého osudu a s pozdviženou rukou ukazuje směr tažení „vpřed“ k naplnění svých cílů.
Této kolektivní monografii předcházel záměr připravit sborník z konference věnované románskému portálu v západním průčelí plaského konventního kostela. Konference plánovaná na 12. března 2020 byla na poslední chvíli odvolána s ohledem na vypuknutí pandemie Covid.
Jakou paměť v sobě nesou symboly a texty zachované na náhrobcích židovských hřbitovů? Dají se informace, které předávají dalším generacím, srovnat se svědectvím jiných pramenů zachycujících stopy života židovských komunit na jihu Čech?
Uzavřená otopná zařízení se stala tradičním způsobem vytápění a zdrojem rovnoměrného sálavého tepla nejen v aristokratických sídlech, ale i ve městech a na vesnicích. Postupně se proměňovala v objekty uměleckého ztvárnění a reprezentace. Jejich architektura i výtvarné řešení podléhaly dobové estetice.
Návesní kaple vybudované do poloviny 19. století svým nanejvýš harmonickým architektonickým a výtvarným řešením spoluurčují obecně vnímanou asociaci jihočeské vesnice, zároveň jsou i projevem a příznakem jedinečnosti konkrétních obcí. K budování zvonic na vesnických návsích nabádala státní i vrchnostenská protipožární nařízení druhé poloviny 18.
Detailní průvodce historií pernštejnského parku, je uvedený zasvěcenou studií věnovanou problematice osvícenských krajinných parků na Moravě. Studie osvětluje ideová východiska vzniku anglo - čínských zahrad a nejdůležitější příklady parkových realizací, z nichž čerpala i moravská aristokracie.
Publikace se zabývá specifikami architektury na území dnešního Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje od poloviny 19. století až po konec druhé světové války, tedy v období, kdy tato část česko-německého pohraničí byla osídlena českými Němci a tvořili zde německy hovořící architekti.
Brněnské pracoviště Národního památkového ústavu vydalo kolektivní monografii věnovanou obnově parku pod hradem Pernštejnem Osvícenský park s řadou drobných staveb a sochařských děl, založený počátkem 19.
Publikace se věnuje fenoménu orientálních staveb (pavilonů, mešit, mostků apod.) v zahradách a parcích na území naší republiky. V rámci prováděného výzkumu byla v zahradách a parcích na území České republiky zaznamenána existence devíti desítek staveb odrážející zálibu v orientálních vzorech.
