Milena Jesenská (1896–1944) se prosadila zejména jako novinářka, od začátku dvacátých let přispívala svými sloupky a fejetony do Národních listů, Lidových novin, Pestrého týdne i pres-tižního týdeníku Přítomnost, jehož vedením byla pověřena po zatčení Ferdinanda Peroutky na počátku nacistické okupace.
Kniha představuje všechny hlavní ankety, které proběhly v prostředí surrealisticky orientovaných tvůrců sdružených kolem osobnosti básníka a teoretika Vratislava Effenbergera (1923–1986). Přestože je na tyto ankety odkazováno v odborné literatuře, ze značné části zůstávaly pro čtenáře nepřístupné.
Fotografická vášeň Karla Čapka netrvala příliš dlouho a vrcholila v letech 1930–1932, kdy vznikla i většina jeho fotografických portrétů pátečníků.
Druhý díl pamětí novináře a spisovatele Karla Horkého (1879–1965) začíná obdobím, kdy v letech 1907–1909 působil jako redaktor týdeníku Národní obzor. Po odchodu z nakladatelství Bedřicha Kočího si založil vlastní časopis, nejprve Horkého týdeník (1909) a následně revue Stopa (1909–1914).
Literární archiv č. 54 se věnuje dějinám nejdéle vycházejícího českého literárního časopisu Lumír (1851–1940). Jednotlivé příspěvky postihují tendence spoluutvářející obsah a význam tohoto listu a představují některé osobnosti podílející se na jeho redakčním profilování. Studie tematicky čerpající z 19. století se zabývají postavou tzv.
Literární archiv č. 53 vychází u příležitosti 100. výročí narození Bohumily Grögerové (19212014) a Josefa Hiršala (19202003). Sborník reflektuje dílo známé autorské dvojice. z nejrůznějších úhlů a poukazuje na málo známé skutečnosti a souvislosti, které jsou pro interpretaci jejich díla zásadní.
Reprint proslulé sbírky konkrétní a experimentální poezie Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové představuje jeden z prvních pokusů prozkoumat možnosti experimentální poezie v českém kulturním kontextu. Kniha vyšla v jediném vydání v roce 1968 a dlouhou dobu byla prakticky nedostupná.
Úvodní svazek edice Prameny PNP je věnován orientalistovi, cestovateli a spisovateli Aloisi Musilovi (1868–1944), osobnosti, jež svými výzkumy z přelomu 19. a 20. století významně přispěla k poznání rozlehlých oblastí Blízkého východu.
Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ. Spisovatel tu nachází téměř dokonalý prostředek, totiž psaný jazyk.
Karel Horký (18791965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. Jeho dvojdílné paměti, na nichž pracoval od poloviny 40. do poloviny 50. let, končí rokem 1921, kdy se vrátil s rodinou do Československa. Od roku 1912 žil v zahraničí, nejprve v Paříži, po vypuknutí 1.
Tématem 52. čísla sborníku Literární archiv jsou nakladatelství v letech 19181949.
Praha se v meziválečném období stala jedním z předních center emigrace z bývalého ruského impéria, a to i díky vstřícnému postoji mladé republiky a její politické reprezentace.
Nové číslo sborníku Literární archiv se věnuje obrazu lesa v literatuře a výtvarném umění. Přezkoumává představy Karla Klostermanna o původním šumavském pralese, zabývá se literárním a výtvarným dílem Josefa Váchala z pohledu ekopoetiky či podobou lesa v českých překladech Cooperova Posledního Mohykána.
Projekt Naše Francie, který zahrnuje vydání výpravné vědecké kolektivní monografie, velkou sezónní výstavu v pražském letohrádku Hvězda a doprovodné programy, je pořádán u příležitosti vzniku Československé republiky v roce 1918, během něhož hrála Francie nezastupitelnou roli.
Sborník se věnuje konci první světové války, rozpadu habsburské monarchie a důsledkům, které tato změna přinesla. Zabývá se publicistikou Jaroslava Durycha, Karla Horkého a Waltera Tschuppika, romány Roberta Mimry, Erwina Otta a Hanse Watzlika i vzpomínkami Moje válečná odysea Vladimíra Vaňka. Samostatný příspěvek se zaměřuje na poválečnou fantastickou prózu.
Kolektivní vědecká monografie Příběhy exilu navazuje na úspěšný výstavní katalog Zkušenost exilu, oceněný v soutěži Gloria musaealis jako nejlepší muzejní publikace roku 2017. Ve studiích, věnovaných mj.
Je až s podivem, jak malou pozornost dosud věnovali literární historici (a to nejen v Čechách) tradičnímu perikopnímu systému. Přitom evangelijní čtení na jednotlivé neděle a svátky přímo či nepřímo ovlivňovala tematiku většiny kázání.
Sborník Literární archiv č. 46 je věnován stému výročí narození Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře, které kromě silného přátelství pojila i sounáležitost se Skupinou 42.
Monografie se poprvé v tomto rozsahu věnuje výtvarným umělcům, kteří ve 30. letech 20. století odešli do Československa, kde na krátký čas nalezli své útočiště před šířícím se nacismem. Sleduje jak uměleckou tvorbu vznikající v emigraci v kontextu politických i kulturních souvislostí, tak sociální problémy uprchlíků.