Od slunečnicových polí Podněstří k minovým polím Doněcka provádí Tomasz Grzywaczewski čtenáře v knize Hranice snů. Neuznávané státy na území někdejšího Sovětského svazu jsou, jak ukazuje případ konfliktu v Náhorním Karabachu, tak trochu jako časované bomby: nedá se odhadnout, kdy tam "zamrzlý" konflikt znovu propukne.
V zemích západní Evropy, okupovaných za druhé světové války nacisty, hrozila za pomoc pronásledovaným Židům konfiskace majetku, uvěznění, v nejhorším případě deportace do koncentračního tábora. Když někdo ukrýval Židy nebo jim pomáhal v okupovaném Polsku, byl za to bez soudu zastřelen i s celou rodinou.
Studie významných historiků a historiček, které v této knize shromáždili Timothy Snyder a Ray Brandon, přibližují různé etapy cesty, kterou Sovětský svaz za vlády Josefa Stalina prošel.
Volyňský masakr – etnické čistky polských obyvatel na Ukrajině, které probíhaly od února roku 1943 do února roku následujícího. Proč sousedé začínají vraždit své sousedy? Kdo a proč v sobě najde sílu zachovat se lidsky uprostřed běsnění? Jak těžké je vybírat mezi „svými“ a „cizími“? Lze zastavit spirálu nenávisti a pomsty?
Kniha je jedinečnou a přesvědčivou studií historického vývoje etnických národů založeného na jazyce a identitě. Týká se čtyř východoevropských zemí. Timothy Snyder tvrdí, že „Tématy této knihy jsou transformace národních idejí, příčiny etnických čistek a podmínky národního smíření”.
Saul Friedländer, který se mimochodem narodil v Praze a unikl holokaustu, v této bohatě dokumentované knize odpovídá na otázku, jež vrhla temný stín na poválečný svět: jak mohl jeden z nejvyspělejších evropských národů vyhladit na šest milionů nevinných obětí?
...v šedesátých letech lidé z Lidic, ti, co přežili, přijeli na návštěvu do Soch, podívat se na stejně tragické přeživší… Jenže ta jejich vesnice byla jediná v celých Čechách, se kterou zacházeli tak tvrdě, takže ji média velmi hýčkají.
Jednotlivé kapitoly této knihy vznikly z pořadů jejich autorů, které v letech 2009-2013 vysílal Český rozhlas. Přesněji řečeno z těch pořadů, jejichž tématem byl komunismus, některé jeho fenomény a způsob, jakým se komunistický režim vyrovnával s různými situacemi.
Publikace nabízí pohled na historický vývoj migrací spjatých především s evropským prostorem i na jejich proměnu v posledních dvaceti letech. Z jakých úhlů se na ně odborníci dívají? K jakým výsledkům došli? Jak probíhá adaptace migrantů v novém prostředí?
Kniha se věnuje nejpodstatnějším genocidám 20. století – holokaustu, genocidě Arménů, hladomoru na Ukrajině, kambodžské, rwandské a jugoslávské genocidě. Záměrem je poskytnout sice základní, ale ty nejzásadnější informace. Kniha je doplněna o DVD s filmy, vzpomínkami pamětníků a metodickými materiály pro výuku.
Varšavské povstání z roku 1944 je největší bitva svedená protiněmeckým odbojem v okupované Evropě. Jedna z nejtragičtějších, a přitom relativně zapomenutých kapitol druhé světové války, je v knize představená skrze příběhy jejích účastníků.
O existenci polského společenského a odborářského hnutí Solidarita z osmdesátých let ví asi každý. Méně lidí už nejspíš slyšelo o tom, že v Polsku po nastolení stanného práva v prosinci 1981 vznikla v polské Vratislavi ještě jiná Solidarita: Bojující Solidarita, která se postupem času rozšířila do mnoha dalších polských měst.
Politická autobiografie profesora dějin středověku Karola Modzelewského sklidila za rok 2013, kdy vyšla, hned několik největších literárních cen, mimo jiné cenu za nejlepší historickou knihu roku. Není divu. Modzelewski byl za komunismu významným politickým odpůrcem tehdejšího polského režimu.
Po tisíc let diktovala osud pohraničí Evropy jeho zeměpisná poloha. Osud regionu na východě Polska a na západě Ruska vždy určovalo srážení těchto říší. Nyní, když se vymanily z dlouholeté sovětské nadvlády, začíná nabývat své podoby identita jednotlivých národů.
Studie, eseje, metodické materiály a prameny k událostem dramatického roku 1945. Nová metodická ediční řada Moderních dějin – v českém prostředí nový a moderní pomocník pro studenty, učitele a širokou veřejnost!