Kniha je osobní zpovědí strážkyně paměti, která oživuje „cestu duhy“. Kniha „Strážkyně paměti“ přináší nové poznání o vývoji a osídlení Země již od prvních obřích a kosmicko-zemských lidských ras, jež lze považovat též za prapředky Slovanů.
Stavba hradu Karlštejna i jeho malířská výzdoba vycházejí z templářské tradice, křesťanského hermetismu a svobodných umění kvadrivia, zde zastoupených posvátnou geometrií, alchymií, astrologií a hudbou ve smyslu kosmologickém.
Kniha nabízí zcela jiný pohled na vývoj člověka a naší civilizace na Zemi, a tak naleptává vědecká východiska mnoha oborů.
Kniha přináší nový pohled na život Ježíše a jeho transformaci starověké gnóze. Všímá si neznámých písemností i výpovědí uměleckých památek Egypta, Sýrie, Turecka a Evropy, jež autorka sama navštívila. Dokládá, že Ježíš byl adeptem a zasvěcencem egyptské mysterijní školy v Hermopoli a zaměřuje se též na odkaz jeho dvanácti učednic - zakladatelek tzv.
Stavba hradu Karlštejna i jeho malířská výzdoba vycházejí z templářské tradice, křesťanského hermetismu a svobodných umění kvadrivia, zde zastoupených posvátnou geometrií, alchymií, astrologií a hudbou ve smyslu kosmologickém.
Kniha nabízí zcela jiný pohled na vývoj člověka a naší civilizace na Zemi, a tak naleptává vědecká východiska mnoha oborů.
V apokryfním Filipovu evangeliu se píše, že Ježíše životem stále provázely tři Marie – jeho matka, sestra a snoubenka. I když se tento text jeví jako symbolický, jedná se o reálné postavy jeho matky Marie, nevlastní sestry a manželky Marie z Betánie a svobodné kněžky Marie Magdalény.
Autorka v knize shrnula výsledky svých průzkumů hradu Karlštejna v oblasti křesťanského hermetismu a malířství z let 1987 – 2012. Pozornost věnuje hlavně dílu Magistra Theodorika, karlštejnské alchymii, posvátné geometrii a hermetické stavbě hradu. Nově zpracovává také téma Svatého Grálu v Čechách a obřady Karla IV. na Karlštejně.
Kniha nabízí zcela jiný pohled na vývoj člověka a naší civilizace na Zemi, a tak naleptává vědecká východiska mnoha oborů.
