Český jazyk měl v průběhu svého staletého vývoje mnoho ctitelů a moudrých vykladačů, mistrů, kteří jím vládli tak, že zanechali viditelnou stopu, geniální básníky a romanopisce… Lingvista a překladatel Pavel Eisner bude mít mezi nimi povždy výlučné postavení.
Díky přestavbě Starého královského paláce Pražského hradu, které se koncem 15. století ujal Benedikt Ried, se architektonické dění v Čechách octlo na špici stavitelské scény Evropy.
Na fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena dávná podoba Českého Krumlova, jeho pitoreskních uliček i obyvatel v závěru 19. a v první polovině 20. století. Je to doba, kdy byl Krumlov „hlavním městem šumavské fotografie“.
Pravděpodobně málokdo by předpokládal, že se v první Československé republice v polovině dvacátých let vyprodukovalo až 18,5 % (!
K čemu je umění? Má pro společnost a lidský život nějakou specifickou, jinými způsoby nenahraditelnou hodnotu? Není jen zábavou, libůstkou, odpočinkem od reálného světa či únikem od něj?
Na dobových fotografiích z Fotoateliéru Seidel, ale i jiných autorů, je zachycena zasněžená tvář šumavské krajiny, jejích horských vrcholů, přírody, památek a život lidí v závěru 19. a v první polovině 20. století. Horské samoty zaváté sněhem, dramatické lidské příběhy, zimní svátky, tradice a obyčeje, zimní výroba saní, lyží, ale i umrlčích prken.
Tvorba Benedikta Rieda ve službách Vladislava Jagellonského byla jedním z vrcholů stavitelské kultury přelomu 15. a 16. století. Zásluhou zahraničních kontaktů královské huti se v okruhu tohoto mimořádného architekta od 90. let 15.
Monografie Bohumila Jirouška se věnuje významnému českému historikovi z první poloviny 20. století – Karlu Stloukalovi (1887-1957). Dnes se většinou jeho jméno vybaví především historikům, kteří se zabývají česko-vatikánskými vztahy v minulosti, papežskou politikou 16. a 17. století, případně pomocnými vědami historickými.
Kniha se věnuje historii zázračného obrazu, poutí k Panně Marii Přeštické a baroknímu poutnímu chrámu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Obraz Panny Marie oplakávající Krista právě sňatého z kříže, který zhotovil dobřanský malíř Matěj Pazourek, si snad v roce 1686 pořídila Alžběta, manželka přeštického prvního radního Jakuba Jiřího Hofmistra.
Dvojjazyčný katalog stejnojmenné výstavy, která je doprovodným programem projektu EUROPA JAGELLONICA, představuje výjimečný a veřejnosti dosud neznámý soubor pozdně gotických děl ze sbírek Národního muzea umístěný do intaktní pozdně gotické architektury sídla kutnohorského horního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť.
