Význam knihy spočívá v mnohosti srovnávaných písem a přístupů, čímž usiluje o kvalitní uvedení do zpracovávané tematiky. Konstrukce nakloněného písma závisí čistě na na autorovi abecedy a tato publikace zaznamenává, porovnává a poměřuje některá z možných řešení.
Debata o významu narativů v českém mediální prostoru se shodou nepříznivých okolností stala právě v době řešení projektu specifického výzkumu Prameny a historický narativ na Katedře historie FF UJEP až mrazivě aktuální.
Monografie se zabývá tématem zdánlivě dobře známým v české archivní historiografii. Z mnoha důvodů je to ale badatelské pole, kde doposud nebylo využito některých stěžejních pramenů včetně zahraničních, některé důležité otázky byly zcela ponechány stranou (např.
Předkládaná práce představuje epigrafický soupis a vyhodnocení nápisového fondu v kostele sv. Mikuláše v Lounech pro období 16. až 18. století. Kostel sv. Mikuláše v Lounech vznikl po roce 1517, kdy jej zničil, stejně jako velkou část města, rozsáhlý požár. Ve 20.–50. letech 16. století tak došlo k jeho znovuvýstavbě.
Kolektivní monografie se zabývá specifiky výuky teoretických aspektů umění na uměleckých školách. Dějiny umění coby vědecký obor generují, systematizují a performují vědění specifickým způsobem, text si proto v úvahách jednotlivých autorů klade otázky: Jak jsou výstupy umění transformovány pro potřeby edukace na vysokých uměleckých školách?
Poslední rok druhé světové války probíhal na území Říšské župy Sudety a Protektorátu Čechy a Morava 1944-1945 v hektickém tempu.
Autorka cílí na studenty kurátorských a edukativních studií uměleckých oborů, zavádí teoretické pojmy ke způsobu interpretace uměleckého díla, při rozhovoru s Jiřím Kovandou zkoumá vztah subjektivního prožitku a jeho objektivizace tvorbou.
Infrastruktury jsou jedním ze stěžejních témat současného umění, jaké místo mají v disciplíně dějin umění?
Monografická publikace reflektuje tvorbu intermediální umělkyně Zdeny Kolečkové, profesorky a vedoucí ateliéru Fine Art — Photography ústecké Fakulty umění a designu, která tématy svých fotografií a performancí (vyděděnost sudetské krajiny, historické pozůstatky původního německého osídlení v kontextu rodinných příběhů, ekologické a sociální zatížení
Josef Pavel (19081973) patří k významným postavám našich dějin 20. století. Jeho životní příběh je příběhem jedné generace okouzlené komunismem, která prožila rozhodující okamžiky 20. století a dočkala se krutého probuzení.
Publikace je kritickým katalogem k výstavě Konojedská preludia mapující vybrané momenty z historického vývoje a památkového fondu Konojed a jejich okolí. Výstava i katalog byly realizovány v rámci projektu NAKI Hortus Montius Mediorum – Dokumentace, výzkum a prezentace kulturního dědictví vybraných lokalit východního Českého středohoří (2018–2022).
Antologie textů výtvarného umělce a pedagoga Vladimíra Kopeckého, výběr deníkových rukopisných úvah, zamyšlení a komentářů, strojopisů i textů již dříve vydaných tiskem koncepčně seřadili editoři Petr Vaňous a Daniel Hanzlík.
Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autor věnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp.
Texty PhDr. Ludvíka Hlaváčka, ředitele Nadace pro současné umění Praha a pedagoga na Katedře dějin a teorie umění ústecké Fakulty umění a designu, které vznikaly původně jako záznamy přednášek z cyklu Socializace (v) umění z let 20072018, určených studentům magisterského studijního oboru Kurátorská studia FUD UJEP.
Předkládaná kniha mapuje historii pivovaru, který svou velikostí jistě nenáležel k nejvýznamnějším podnikům v mocnářství. Nepatřil ani k největším ve sledovaném regionu. Přesto je jeho historie výjimečná a zasluhuje pozornost. Byl vybudován jako posila české věci.
Partyzánský odboj za 2. sv. války je tématem opředeným mnohými otázkami. Avšak k jejich zodpovězení bývá často užíváno černobílých šablon. Publikace Smrt, eto vojna, eto nicevo usiluje o to předložit barevnější obraz této problematiky.
Kriminalita jedince zkoumaná prostřednictvím komunikačních strategií v kontextu modernizující se společnost a nahlížená pomocí analytické kategorie gender takový je hlavní cíl a výzkumný rámec knihy Stanislavy Musilové.
Tématem publikace jsou vztahy mezi metaforou a způsobem materializace ideje ve výtvarném díle.
Pivo patří k Česku a jeho obyvatelům od nepaměti. Tvoří nedělitelnou součást jeho historie, kultury a identity, čemuž však úplně neodpovídá stav bádání a znalosti, které o tomto fenoménu máme. A to navzdory rostoucímu počtu titulů odborné literatury.
Kniha Relativismus a (post)pravda v demokracii se zaměřuje na klasickou i nově aktuální otázku pravdy, která je permanentně konfrontována, zpochybňována i negována relativismem, spekulací i postpravdou. Autoři se ptají, zda a jak se pravda vztahuje k dějinám a projevuje v nich, jaké místo má ve vědě, jak interaguje s vírou a co se s ní děje v demokracii.