Architekt F.A. Libra

První titul z nové ediční řady Prameny k dějinám architektury a stavitelství,
která je společným projektem Národního technického muzea a nakladatelství
Mladá fronta, představuje osobnost Františka Alberta Libry (1891-1958). Libra
patřil k architektům, kteří dokázali spojit étos první republiky, vysokou
profesionalitu a racionalitu uvažovaní do výtvarně působivého a zároveň
funkčně bezchybného celku „harmonického racionalismu“. Během své
samostatné praxe navrhl desítky obytných a veřejných budov včetně
vynikajících interiérů, výstavních instalací a návrhů expozic.
Nejvýznamnějších úspěchů dosáhl v architektuře peněžních ústavů,
průmyslových staveb a solitéru státního sanatoria pro léčbu TBC ve Vyšných
Hágách na Slovensku. Vzpomínky Evy Librové architekta vykreslují jako
všestrannou osobnost se širokým spektrem zájmů a bohatými společenskými
kontakty, díky čemuž jsou také cennou výpovědí o životě „za první republiky“.