Messi Zlatý chlapec

„Můj životní sen se splnil. Stal jsem se s Argentinou mistrem světa.“

Messiho bývalý spoluhráč a střelec Barcelony Samuel Eto´o už v dubnu 2017 krátce poté, co Lionel zapsal v El Clásiku proti Realu svůj druhý gól a barcelonský s číslem 500, a navíc vítězný (3:2), světu vzkázal: „Bůh sestoupil na Zemi a jmenuje se Messi.“ A tehdejší kouč Barcy Luís Enrique s nadsázkou o lehkosti géniova fotbalového bytí přidal: „Leo by zápas rozhodl, i kdyby u něj jedl večeři.“

Jedinečný, neopakovatelný hráč, v jehož provedení působí fotbal jako opravdová hra, snadně, a přitom neskutečně účelně, je gólová. Leo se navíc stal vůdcem. I proto je Messi ozdoben přívlastkem Zlatého chlapce podobně jako mistr světa z roku 1986 Diego Maradona, uctívaný jako božský, dnes hledící na svého nástupce z nebe. Právě Diegovi autor věnuje v knize speciální přílohu MARADONA.

Messi se jako čerstvý majitel Světového poháru může pyšnit ohromující bilancí 830 soutěžních gólů. Suma sumarum v průměru 50 branek za sezonu s číslem 0,77 gólu na zápas! Jen o krok za druhým fenoménem naší doby, Cristianem Ronaldem (850 gólů, 0,72 na utkání). Oba si za posledních patnáct let podmanili fotbalovou planetu, za nimi zela a nadále zívá obří propast. Leo oproti skvělému Portugalci, mistru Evropy 2016, má však ve vlastnictví nejcennější Světový pohár a sedm Zlatých míčů pro nejlepší fotbalistu, tedy o dva více než jeho věčný rival i souputník. Rovněž vlastní prestižní Cenu Laureus z roku 2019, kdy je vyhlášen nejlepším sportovcem světa.

Oba přirozeně nechybějí v příloze NEJLEPŠÍ FOTBALISTÉ PLANETY, kterou autor rovněž obohatil Messiho biografii.

Lionel, dnes společně právě s Cristianem - po boku Pelého, Maradony a Cruijffa - jeden z nejlepších fotbalistů historie, ne-li nejlepší vůbec, a technicky nepochybně nejvybavenější hráč, nepřestává za svou úžasnou kariéru děkovat také dvěma obyčejným a zároveň výjimečným ženám. Matce, a především babičce. Obě nesou pro Lea vzácné jméno Célia. „Posílám vzkaz mojí babičce, která mě k fotbalu přivedla, ale už se nemůže dívat, kam jsem se díky němu dostal.“ Maminka, vynikající kuchařka, o své matce, tedy oné skvělé babičce, mimochodem umné cukrářce, prozradí: „Trvala na tom, aby Leovi dovolili hrát, když ještě neměl věk, byl nejmladší a nejmenší. ‚Přihrajte Lionelovi, tomu malému chlapci, protože on umí střílet góly,‘ vykřikovala vždycky. “A byla to ona, přesvědčila nás, abychom mu koupili kopačky.“

Cesta, jakou Leo, dodnes v podstatě skromný kluk, k velké slávě ušel, se podobá příběhu z fantastického filmu. Jejím základem bylo, že od svých čtyř let miloval balon. “Drobek”, jak mu říkali, v jedenácti míč ovládá jako nějaký kouzelník, ve škole s ním všichni chtějí hrát, protože střílí nejvíc gólů.

Jenže – jak fotbalová nebesa nadělí Leovi talent, tak mu v předpubertálním věku ubírají na výšce. Nedostává se mu růstového hormonu a ve dvanácti třinácti zůstává sotva na sto třiceti centimetrech! Trpasličí chlapec, navíc často nemocný, byť se jeví jako génius, přece nikdy nedoroste do velkého fotbalu, vidí trenéři. Fyzicky hru prostě nezvládne. Mají strach Lea vůbec postavit, hrozí, že ho mnohem urostlejší protihráči zadupou do země. Kdo si tohle vezme na triko?

Nejdříve tradiční klub z Rosaria, Atlético Newell´s Old Boys. Když chlapec oblékne jeho červenočerné barvy, má sedm let, ovšem tehdy ještě nikdo o jeho budoucích strastech neví, ani netuší. Válí jako fotbalový bůžek, takže se nad jeho chatrným růstem pomalu nikdo nezamýšlí. První otazníky přicházejí a jejich rébus nastává po Leových desátých narozeninách. Resumé vyhlíží jednoznačně. Pokud se chce jedinečný talent prosadit, musí podstoupit náročnou hormonální léčbu. Kdo ji ale zaplatí, když rodiče, pomalu zoufalí Célie a Jorge, prostředky nemají? Po složitých peripetiích přelétne třináctiletý Lionel deset tisíc kilometrů do akademie Barcelony, výjimečné líhně La Masia. Modrorůžoví „blaugranas“ se v roce 2000 zatím spíše pouze domnívají, že získávají unikátní talent, ale že se stávají vlastníky nejcennějšího fotbalového klenotu, poznávají až o pár let později. Leo zatím pod dohledem nejlepších odborníků vyroste k 169 centimetrům.

V necelých osmnácti oblékne dres prvního týmu Barcy a současně přivede Argentinu k titulu světových šampionů dvacetiletých. Už v roce 2009, ve svých dvaadvaceti, poprvé získá Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu planety. Vystřídá na trůnu Cristiana Ronalda a pak nejcennější individuální trofej zvedne jako první fotbalista historie nad hlavu hned sedmkrát (2009, 2010, 2011, 2012, 2015, 2019 a 2020)!

Lionel a Cristiano, novodobí giganti fotbalu, pořádají střelecké dostihy. Co na tom, že Ronaldo vstřelí v jedné sezoně za Real Madrid 60 branek, když Messi jich v Barce zapíše 73, a překoná i legendu Gerda Müllera. Leo se v jediném ročníku Champions League raduje čtrnáctkrát, aby ho pak Cristiano v roce 2014 překonal hned sedmnácti zásahy. Lionel by se mohl pyšnit celou řadou fantastických statistik, chlapec z Rosaria však jen skromně řekne: „Lámání rekordů je výsledkem několika věcí: ve fotbale se to však stane, když vám k tomu pomůže tým. Myslím si, že se pořád učím nové věci, a určitě tady bude vždycky něco, co se dá zlepšit.“

Messi a Ronaldo jsou z jiné planety. Přemohli to, co bylo, a předběhli i to, co bude. A Diego Maradona, mistr světa z roku 1986, už o osmnáctiletém Leovi bez obav prohlásí: „Viděl jsem hráče, který převezme mou úlohu v argentinském fotbale. Jeho jméno je Messi a je mým nástupcem. On mě jednou nahradí a bude nejlepší na světě.“ Diegova předpověd se do puntíku naplňuje. S Barcelonou vyhrává vše, co je možné, krom jiného deset španělských titulů a čtyřikrát Champions League, jako kapitán Albiceleste nejdříve dosáhne v roce 2014 “jen” na stříbro na Mundialu v Brazílii, pak vede Argentince v létě 2020 k prvenství na Copa America a o dva roky později si plní svůj největší sen. Po finálovém triumfu nad Francií v Kataru 2022 drží nad hlavou vytoužený Světový pohár, současně je se zápisem sedmi gólů a tří asistencí vyhlášen nejlepším hráčem šampionátu. Výkon a způsob, jakým svou fotbalovou i lidskou osobností přivedl Argentince k titulu byl úchvatný i fantastický. Fanoušek si zřejmě v duchu říkal: není lepšího hráče dnes, ani v historii.

Vydejme se v exkluzivním „zlatém“ vydání na Messiho neuvěřitelnou cestu, která i v jeho šestatřiceti pokračuje skvělou formou v Interu Miami, pouť dlážděnou výsostným uměním velkého hráče i dobrého člověka, trávník posetý fotbalovými diamanty.