Příběh templářů 3.

Trilogie Příběh templářů se snaží rozplétat klubko tajemství, mýtů i leckdy neuvěřitelných, nicméně skutečných událostí.

První díl knihy se věnuje zejména příčinám, počátku a úpadku křížových výprav. Pokouší se odhalit, jaká tajemství objevili členové řádu templářů ve Svaté zemi a jak s nimi naložili.

Druhý díl knihy je z velké části pojednáním o tom, kam se poděli templáři, o příčinách jejich pádu a o jejich následnících, a to nejen v jiných rytířských řádech, ale zejména ve dvou velkých duchovních proudech – rosikruciánech a zednářích.

Jaký odkaz přinesli templáři pozdějším generacím? Co zbylo z jejich ideálů s nástupem novověku? Jaký byl druhý život templářů v době, která formovala západní svět do dnešní podoby? Které organizace se dodnes hlásí k jejich odkazu? Jsou svobodní zednáři nositeli původních zásad? Závěr trilogie přináší odpovědi na tyto a další otázky. A poukazuje na symboliku, kterou můžeme vystopovat například v architektuře, výtvarném umění, ale i v dílech hudebních velikánů. Pokud víme, co hledat…

Podrobnější info k 3. dílu:
Dávno zaniklý řád inspiroval vznik mnoha společenství – bratrstev, rytířských řádů, tajných spolků i charitativních organizací. Existovala nepřerušená řada tajných velmistrů řádu, jak tvrdí někteří badatelé? Tuto tezi rozhodně zpopularizovaly knihy Svatá krev a svatý grál a Šifra mistra Leonarda. V nich se objevila myšlenka existence tajné organizace, která ze stínu anonymity řídí běh světových událostí.

Jakou roli v proměnách světa hrála zednářská organizace, která má údajně svůj původ v řádu templářských rytířů? Jak dějiny ovlivnily tak zdánlivě protichůdné proudy jako mezinárodní finance a okultizmus?

Byly dva světové válečné konflikty rozdmýchány intrikami tajných spolků? Konspiračních teorií o nadvládě nad světem nezůstává ušetřen ani svatopetrský stolec. Existují i domněnky o součinnosti zednářství a všudypřítomné mafie.

Výpravná publikace přináší nové souvislosti a původní fotografie mnohdy neznámých míst.

Vydáno u příležitosti 300. výročí odchodu jakobitského krále Jakuba Františka Stuarta do francouzského exilu – symbolickému počátku nového kontinentálního zednářství.