První česká království

Tradice a zvyklosti jsou svorníkem státotvorného vývoje. Stačí si připomenout volby
knížat, nalézání práva na sněmech Čechů i samo pojetí přemyslovské mytologie,
jež definovala domácí pořádky a vztah vládnoucí dynastie k obci Čechů. Právě důraz
na tradice a zemské zvyklosti ovlivnil veřejné mínění, které se stavělo ke královské
hodnosti buď lhostejně, nebo ji vnímalo jako cizí, dílem přímo škodlivou novotu.
Možná i proto dosud nebylo zcela zřejmé, jaká byla ideová a programová náplň
prvních českých království, totiž Vratislavova a Vladislavova, a proč uspěl teprve
koncept Přemysla Otakara I. Tento na komparaci hodnot knížecích a královských
Čech založený výklad nabízí neotřelý pohled na dlouhý a obtížný zrod české státnosti
v širším středoevropském kontextu.