To ví přece každý

Existuje velmi mnoho událostí našich národních dějin, jež nejsou opakovaně podrobovány vědeckému zkoumání, jelikož v minulosti na ně přijatý názor se rozšířil a stal se obecnou znalostí, a to bez ohledu na jeho správnost či úplnost. Takové téma má pak charakter tabu – není třeba o něm přemýšlet, není třeba jej hodnotit, není třeba o něm polemizovat, ani na akademické, ani na jiné úrovni.
Argumentační klamy jsou projevem nedostatku kritického myšlení a mají přesvědčit druhou stranu o správnosti hájeného názoru za každou cenu, bez ohledu na věcnou pravdivost. Jedním z těchto klamů je argumentum ad populum, který by se dal vyjádřit úslovím, které autor použil jako titul své knihy: To ví přece každý.
V knize autor představuje sedm témat z doby prvního čtvrtstoletí existence naší republiky, jejichž převažující interpretace pohříchu zamrzla v dobách dávno minulých, a otvírá tak prostor otázkám, zda to všechno nebylo poněkud jinak.