Téměř čtrnáct let uplynulo od mého útěku s dcerou Napirai, které byl tehdy rok a půl, a já nemohu uvěřit tomu, že teď sedím v letadle a znovu cestuji do Keni. Hlavou se mi honí úzkostlivé otázky: Jak vypadá můj někdejší domov? Co z něj zůstalo? Co všechno se změnilo? Poznám ještě vesničku Barsaloi na severu Keni a její obyvatele?
Jak jsem se stala Bílou Masajkou. Jak se člověk stane takovým, jakým je?