„V dětství mi bylo všechno jasnější než teď. Určitě jsem byla rozumnější. Ale asi je dobře, že už nejsem tak šíleně rozumná. Jsem tolerantnější, usměvavější, a přestože mám mnohem více starostí, i bezstarostnější.
„Člověk má všechno napsaný v ruce.“ Fatalista. Nejen kvůli víc jak dvacetiletému účinkování ve hře ‚Jakub a jeho pán‘ podle novely Milana Kundery, inspirované Diderotovým Jakubem Fatalistou, ale tak nějak vůbec. Jak sám říká, je člověkem okamžiku. Průšvihář.
Skromná hvězda Držitel 5 Českých lvů za Nejlepšího herce v hlavní roli Kdybychom měli jednoho z nejlepších našich herců současnosti Ivana Trojana nějak charakterizovat, nejvíc by mu slušelo přízvisko „skromná hvězda“. Ale zároveň veliká, zřejmě momentálně první v Česku, tak silně a jasně vyzařuje své umění.
„Muzikantský život mi dal spoustu emocí, protože hudba jsou především emoce, a takových emocí, jaké bych nikdy v životě nezažila. V podstatě je to můj život, moje hudba a moje rodina.“ Jeden novinář ji kdysi nazval Lady Soul.
Příjemně znějící hluboký hlas, za který by se nemusel stydět lecjaký herec, nepřehlédnutelná přitažlivost štíhlého muže ostře řezané tváře, kontrastující s bílými krátce střiženými vlasy a bílým bíbrem, tvář zbrázděná vojenskou kariérou v tehdejší Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku a Sýrii, a pak na nejvyšším českém a euroatlantickém postu
Patřili k nejstabilnějším párům uměleckého světa. Libuše Šafránková, nezapomenutelná Popelka, a Josef Abrhám, nezapomenutelný Vrchní. Hvězdy Činoherního klubu, na které se stály dlouhé fronty, spolu žily víc jak 40 let v harmonickém vztahu, který jim mnozí kolegové mohli jen závidět. Nebyla to ale láska na první pohled.
"Uspokojuje mě pocit, když za mnou něco konkrétního a pořádného zůstává. Herectví se věnuji naplno. Na světě je toho přece tolik, co nás vysiluje a rozptyluje, aniž bychom to mohli ovlivnit - proč tedy neovlivnit alespoň to, co můžeme?
Kdo by neznal tyto filmové hlášky, jedny z nejslavnějších na světě?