Dějiny Slovenska nejsou dějinami Slováků jako národa, ale historií území, které dnes tvoří současnou Slovenskou republiku. Jan Rychlík sleduje historii slovenského území od úplných počátků. Jádrem knihy jsou však kapitoly o moderních dějinách Slovenska, vrcholících získáním samostatnosti v roce 1993, i o následujících dekádách.
Známý historik Jan Rychlík hledá kořeny socialismu na československém území už v roce 1945. Fundované shrnutí všech hlavních period socialistického Československa vás s pomocí dobových dokumentů provede od únorového převratu přes „zlatá šedesátá“ až do rozpadu režimu v roce 1989.
Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Historik Jan Rychlík sleduje rozpad habsburské monarchie nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů byly vzájemně neslučitelné.
Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21.
Známý historik Jan Rychlík hledá kořeny socialismu na československém území už v roce 1945. Fundované shrnutí všech hlavních period socialistického Československa vás s pomocí dobových dokumentů provede od únorového převratu přes „zlatá šedesátá“ až do rozpadu režimu v roce 1989.
Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera prof. Jana Rychlíka, významného českého historika. Jan Rychlík dále důsledně zasazuje dějiny českých zemí do širšího evropského kontextu, zejména do prostoru střední Evropy, s pohledem otevřeným jak na západ, tak na východ.
Připomeňte si okolnosti ničivého konfliktu, který přepsal mapu Evropy. Historik Jan Rychlík sleduje rozpad habsburské monarchie nejen z hlediska národnostních aspirací Čechů a Slováků, ale z pohledu všech jejích národů. Ukazuje, že představy a požadavky jednotlivých národů byly vzájemně neslučitelné.
Bulharsko, které bylo pro naše turisty donedávna jednou z mála příležitostí, jak se seznámit s krásami jižních moří, je také zemí s pohnutou historií.
Další z knih uznávaného historika a odborníka na česko-slovenské dějiny 20. století a na utváření národů v prostoru východní a jihovýchodní Evropy se zaměřuje na dvacetiletí, kdy součástí Československa bylo i území Podkarpatské Rusi.
Československo, stát, v němž většina obyvatel dnešní České republiky i Slovenska prožila většinu svého života, patří dnes již do historie. Vztahy mezi dvěma národy, které se na víc než sedm desetiletí sešly v tomto státě jako ve svém domově, ale zůstávají živé a blízké.
Přehledné zpracování českých dějin od samých počátků až po ty nejsoučasnější události z pera profesora Jana Rychlíka, významného historika specializujícího se na moderní české a slovenské dějiny a dějiny zemí jihovýchodní Evropy. Ve Vyšehradu vyšly jeho práce k dějinám Československa (Češi a Slováci ve 20.
Historik Jan Rychlík, profesor českých, slovenských a československých dějin na Univerzitě Karlově, vyučující řadu let také na Univerzitě Mateja Bela v Trnavě, byl v době rozpadu Československa poradcem tehdejšího předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky tedy sledoval z bezprostřední blízkosti.
Historie československého státu z pera významného současného historika, specialisty na moderní české a slovenské dějiny a dějiny jihovýchodní Evropy Jana Rychlíka. Československo, stát, v němž většina obyvatel dnešní České republiky prožila většinu svého života, patří dnes již do historie.
