Kulturně a jazykově pestrý ostrov Nová Guinea dlouhodobě přitahuje pozornost a jitří lidskou představivost. Získal si nechvalnou pověst domova kanibalů a lovců hlav. Kniha z antropologického hlediska otevírá citlivá témata konzumace lidského masa a získávání lidských trofejí lidmi.
Kniha ukazuje dopady kolonialismu na životy příslušníků novoguinejské etnické skupiny Nungon. Na základě jednoho desetiletí terénního výzkumu a rozboru archivních dokumentů autor pojednává o proměnách způsobu života Nungonů, které se začaly od třicátých let 20.
Vnitrozemí ostrova Nová Guinea bylo dlouho bílým místem na západních mapách. Při průzkumných cestách ve 20. Století vyšlo najevo, že tam tehdy žily velké lidské populace, jež zůstávaly po tisíciletí izolovány od pobřežních oblastí. Kniha se věnuje výkladu prvních kontaktů mezi Papuánci a cizinci, jak autor nazývá Evropany a Australany ovládající ostrov.