Karel Havlíček Borovský se z Brixenu vrátil domů 13. května 1855 vlastně jen umřít. Bylo to velmi krátké období pouhých čtrnácti měsíců, kdy už zápasil se stále se zhoršující nemocí.
Rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867 je všeobecně známým historickým faktem. Mnohem méně už je známo, že o pouhé čtyři roky později se připravovalo rakousko-české vyrovnání. Podkladem pro ně měly být především tzv. fundamentální články, koncipované zvláštním výborem českého zemského sněmu.
Odvrácená strana metropole skrývá mnohé, co uniká nejen turistům z celého světa, ale často i rodákům. Přitom i temné barvy jsou součástí městského obrazu. Některé z nich si Praha dodnes hýčká coby součást genia loci, jako pochmurnost legend, pověstí a šerých zákoutí, inspirujících celou řadu literárních děl. Jinými už se tak ráda nechlubí.
Publikace je prvním syntetickým zpracováním fenoménu českého cestovatelství. Autor se zabývá cestovateli, kteří o svých cestách podali jakékoli svědectví - především prostřednictvím cestopisů. Tomuto literárnímu žánru věnuje zvýšenou pozornost formou rozsáhlejších citací, ale i srovnáváním literární úrovně jednotlivých děl.
Autor se sedmi životními příběhy evropských kolaborantů z let druhé světové války snaží odpovědět na často vznášenou otázku, zda právě Češi měli nějaký zvláštní talent na spolupráci s nepřítelem.
Dočtete se o proměně kamenických bratrstev v novodobé lóže, o zapomenutém "zednářském" odkazu Jana Amose Komenského. Dozvíte se, kdo založil v 18. století první pražskou lóži, o cestě děkabristů z lóží na popraviště a také o tom, jestli přežijě "Královské umění" 21. století.