Johnsonovy DĚJINY 20. STOLETÍ představují strhující příběh úděsného věku velkých technických vynálezů, ohromného bohatství i nekonečné bídy a teroru. Kniha vzbudila velký rozruch na Západě nejen proto, že je mistrně napsána, ale hlavně tím, jak nemilosrdně odhaluje pravdu všem levicovým intelektuálům tak nepohodlnou.
Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta. Jen málokterý jednotlivec dokázal ovlivnit dějiny zásadněji než Napoleon Bonaparte.
Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta. Jen málokterý jednotlivec dokázal ovlivnit dějiny zásadněji než Napoleon Bonaparte.
Když Dwight D. Eisenhower získal v roce 1952 nejvyšší počet hlasů v dějinách Spojených států, stal se prezidentem nejmocnější země světa, jež navíc vstupovala do desetiletí prudkého hospodářského rozmachu.
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
Paul Johnson patří k nejznámějším a nejoblíbenějším historikům současnosti. V dalším z dlouhé řady poutavých a poučených životopisů pozoruhodných osobností minulosti se zaměřil na muže, jehož sám považuje za jednoho z nejodpornějších diktátorů v dějinách.
Teprve v šedesátých letech minulého století pocítili Britové naplno ztrátu svého impéria. Anemické Společenství národů, které je mělo nahradit, bylo jen papírovou velmocí. Paradoxně se však Angličané koncem 20. století těšili z větší svobody, právní stability a životní úrovně než kdy dřív ve svých dějinách.
Dějiny Židů jsou svého druhu dějiny světa, ovšem viděné pod velmi neobvyklým úhlem, očima inteligentní a vzdělané oběti. Johnsonovi však jde ještě o víc: ukázat podstatu samé historie a křesťanské civilizace. Žádný národ netrval nikdy s větší neochvějností než Židé na tom, že dějiny mají účel a lidstvo osud.
