Setkat se s Janem Antonínem Baťou musel být opravdu zážitek. Dnes už může sotva kdo říci, že měl to štěstí. Svérázný Hradišťan, snad trochu hřmotný, ale hudebně zdatný a vždy zábavný společník, jenž necestoval jinak nežli s tahací harmonikou, opustil republiku už v roce 1939, aby se do ní po válce už nevrátil.
Dostat se k Tomáši Baťovi tak zblízka je skoro dobrodružství. Z jeho image by si z Čechů přivlastnil kousek kdekdo. V této knize najdete spoustu nově objevených pravd i popření některých z těch už vžitých. I zblízka však zůstává Tomáš géniem, ale i neuvěřitelně blízkým hrdinou, na nějž si chcete málem sáhnout. Ing.
