Kniha Tomáše Petráčka představuje jedinečný pokus o nový vhled do sociálních dějin české společnosti 10–12. století. Autor na základě dochovaných pramenů zkoumá problematiku proměn osobní svobody venkovského obyvatelstva, nově analyzuje roli nevolnictví a otroctví v raně přemyslovských Čechách či proměny vlastnictví půdy a majetku a dispozice s nimi.