Historikové se vždy snažili získat z pramenů vědeckou jistotu; přílišné sebevědomí ve vztahu k jejich zjištěním však bývá často největší chybou.
Rozsáhlá kolektivní monografie, společný projekt předních českých a slovenských historiků, se v roce stého výročí vzniku Československa zabývá politickým, hospodářským a sociokulturním vývojem v prvorepublikovém Československu, Evropě a zámořském světě (Severní a Jižní Amerika, Asie) mezi dvěma světovými válkami.
Po úvodních informacích o základních historických faktech, chronologii, vykopávkách a rozluštění hieroglyfů přechází čtenář z jedné zajímavé kapitoly do druhé: panteon staroegyptských bohů a bohyň, stavby pyramid, mumifikování zemřelých, představy Egypťanů o posmrtném životě, obdělávání půdy, které souviselo se záplavami Nilu, obraz egyptské
Paměti dosud nebyly souhrnně publikovány – důvodem byl nejen jejich obrovský rozsah a nepřipravenost rukopisu k vydání, ale především mnohé kontroverzní názory, které nezapadají do „tradiční“ interpretace protektorátu.
Kniha bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho se stala bestsellerem ještě před vydáním. Comey v ní kritizuje současného prezidenta Donalda Trumpa, kterého považuje za zdroj nebezpečného chaosu. Jeho vzpomínky ale sahají mnohem dál než k současné hlavě Bílého domu, dostane se i na George W. Bushe, Baracka Obamu a ke kauze uniklých mailů Hillary Clintonové.
Bohuš Beneš (1901–1977) byl synovcem muže, který se stal jedním z nejdůležitějších politiků Československa. Edvard Beneš na Bohuše od mládí dohlížel a pomohl mu ke kariéře na ministerstvu zahraničí. Během ní působil na diplomatických misích v Ženevě, Montrealu či Londýně.
Česko-anglická obrazová celobarevná publikace mapuje život včetně života přírody a jeho odrazu v prastaré egyptské kultuře na březích afrického veletoku.
Ve svých memoárech Nějaké otázky?!
Toto klasické dílo v oboru historie první světové války napsal významný vojenský analytik, nadaný soucítěním a jedinečnou originalitou. Sir Basil Liddell Hart je autorem více než třiceti knih a řady přednášek na téma vojenské strategie a taktiky, čemuž se jako světově uznávaná autorita celý život věnoval.
Kniha analyzuje klíčové otázky činnosti liberálních demokratů v Německu od roku 1933 do konce nacistického režimu.
Autoři se zabývají tématem, které nebylo v české (ani v brazilské) historiografii doposud zpracováno. Na základě důkladného studia značného množství archivních materiálů sestavili vyčerpávající přehled působení Státní bezpečnosti v největší jihoamerické zemi. Každé významnější akci důstojníků I.
Jana Palacha a Oskara Brüsewitze, který je mimo Německo jen málo známý, spojuje podobný osud. Není tomu tak jenom proto, že se Brüsewitz, farář působící v Zeitzu v Německé demokratické republice, na protest proti komunistickému režimu v srpnu roku 1976 upálil, ale i z toho důvodu, že se z něj podobně jako z Palacha stal politický mučedník.
Publikace se věnuje jednomu z nejaktivnějších demokraticky orientovaných novinářů a nejbližších spolupracovníků Edvarda Beneše. Hubert Ripka ve třicátých letech upozorňoval na hrozbu německého pangermanismu a byl odpůrcem mnichovské kapitulace.
Kniha komplexně pojednává o problematice uranu od historie jeho těžby v Krušnohoří přes vznik atomové bomby až po sovětský monopol na československý a východoněmecký uran po druhé světové válce.
Kniha je věnována jedné z nejvýznamnějších a současně nejrozporuplnějších postav moderní slovenské (potažmo československé) historie, Jozefu Tisovi. Autor analyzuje jeho životní osudy, nástup k moci, formování slovenského nacionalismu, „černou legendu“, jež kolem Tisa později vznikla, i dnešní postoje historiků.
Konfliktní téma spojené se jmény S. Bandery, R. Šuchevyče, Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády budí vášně daleko od hranic postsovětského prostoru.
Britská spisovatelka a novinářka Gitta Serenyová se koncem druhé světové války jako pracovnice UNRRA stala svědkem mnoha důsledků nacistických zločinů, což ji po válce přivedlo k myšlence najít někoho, kdo by vysvětlil, jak zdánlivě normální lidské bytosti dokázaly páchat takové krutosti.
Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia.
Autor připomíná úžasný myšlenkový pohyb a události, které proměnily evropskou vědu a společnost 17. století.
Může jaderná energie – energie, která pohání hvězdy – být napodobena tak, aby zabezpečila nevyčerpatelnou, životnímu prostředí přátelskou energii zde na Zemi?