Stovka krátkých kapitol popisuje osudy rodáků, historické události, zajímavé památky i přírodní lokality brdského pohoří. Autory knihy jsou pracovníci muzea v Rožmitále a Strašicích a další brdští badatelé.
Kniha volně navazuje na tři publikace 100 zajímavostí ze staré Plzně. Rozsáhlý kolektiv autorů vybral střípky z let 1948–1989, které připomínají dobu jen nedávno minulou. Kniha se věnuje nejen významným událostem této doby, ale také tehdejším stavbám, restauracím a vinárnám, kulturním událostem i tradičním akcím.
Nové vydání Příručky amatérského archeologa po deseti letech bohatě rozšiřuje vydání první, které vyplnilo mezeru na českém knižním trhu. Publikace je určena všem příznivcům archeologie, a to bez rozdílu hloubky jejich zájmu. Naprostí laici získají základní představu o práci archeologů, pokročilejší zde naleznou rady a tipy, jak zálibu rozvíjet.
Čtvrtý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Třicetiletou válku i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Vypráví o bratrovražedné anglické občanské válce, o boji Parlamentu a posléze Olivera Cromwella proti králi Karlu I. i o mocenském zápase ve Francii, kdy proti králi-děcku, malému Ludvíku XIV., povstaly šlechta a měšťanstvo v rebelii tzv.
Kolektivní monografie nabízí originální pohled na dobu pozdní komunistické diktatury, demokratické revoluce roku 1989 a počátky budování liberální demokracie a kapitalismu v Československu, resp. v České republice. Věnuje se analýze expertních forem vládnutí a jejich legitimizaci před rokem 1989, resp.
Kniha vydaná u příležitosti 30. výročí událostí listopadu 1989 a doplněná o unikátní fotografie plzeňského listopadového dění od Jaroslava Vogeltanze.
Tento svazek knižnice Vědci, vynálezci a podnikatelé v českých zemích se výrazně odlišuje od dosavadních pěti svazků.
„Jak se svět proměňuje? Má anděl duši, může ji vůbec mít? Je pro nás ráj již uzavřený, či nikoli? Co ale bylo dřív? Je už za dveřmi budoucnost? Komu zvoní hrana? Jak to všechno bylo doopravdy? Znáš sám sebe? A znáš-li, přežiješ sám sebe? Kam se ukryla pravda? Je poznání poznatelné? Budou z nás všehovšudy ztracenci přimhouřených očí?
Vojnová Bratislava rozpráva príbeh o architektúre a meste, budovanom v zložitých časoch vojnovej a povojnovej konjunktúry. Cieľom knihy Vojnová Bratislava, však nie je súdiť neprávosti či osobné tragédie, ktoré prežili obyvatelia Bratislavy počas druhej svetovej vojny.
Podoby zločinu a trestu v stredovekom slobodnom kráľovskom meste Prešporku. Kniha približuje atmosféru a jednotlivé vrstvy obyvateľov stredovekého mesta, protagonistov spravodlivosti aj zločinu, načrtáva zásady uhorského a mestského trestného práva a opisuje kriminálne a súdne prípady ako aj spôsoby trestania.
Po víťazstve pruskej armády v bitke pri Hradci Králové, 3. júla 1866, sa rakúske vojská presúvali k Prešporku, kde mali zabrániť v postupe na Viedeň. Bitka pri Lamači ukončila Prusko-Rakúsku vojnu na poludnie 22. júla 1866, kedy vstúpilo do platnosti prímerie. V dôsledku prehratej vojny musel cisár František Jozef I.
Kniha renomovaného francouzského filozofa, sociologa a politologa, jedné z největších postav sociálních věd 20. století, představuje vrchol autorova kritického zkoumání podstaty komunistických systémů a způsobů myšlení spojených s fenoménem komunismu.
Kniha poskytuje pohled na život dvou mimořádných osobností české a slovenské biologie, filosofie a veřejného života.
Deník pražské Němky Margarete Schellové zachycuje autorčiny osobní zážitky během desetiměsíčního pobytu v československých internačních táborech od zatčení během Pražského povstání až do března roku 1946. Nejdelší čas strávila v Bystřici u Benešova, v táboře původně založeném nacistickou okupační správou pro lidi ze smíšených rodin.
Druhá budova Matice slovenskej je sídlo celonárodnej kultúrnej inštitúcie a jedným z jej erbových symbolov, no doteraz sa jej nevenovala náležitá pozornosť. V rokoch 1926 - 1975 a opätovne po roku 2000, bola administratívnym centrom matičného života a svedkom mnohých významných udalostí.
První světová válka, konflikt dosud nevídaných rozměrů, se táhla již druhým rokem. Mladý brněnský rodák Slavomír Vácha musel narychlo složit maturitní zkoušku a narukovat, aby podpořil čím dál vyčerpanější rakouskou armádu. Na své cestě po evropských bojištích poznal hrůzy války i utrpení, jež si lidé navzájem působí, a rychle dospěl v muže.
Zkušený slovenský novinář s dlouholetou praxí ve veřejnoprávním rozhlase i televizi odešel ze světa mainstreamových médií, neboť odmítal dál snášet cenzuru, jíž v nich byl kvůli svým názorům vystavován. Dnes působí na alternativní mediální scéně a píše knihy o vztahu politiky, společnosti a médií.
Kniha Sobibor – tábor smrti (dejiny a odkaz) vznikla pri príležitosti 75. výročia povstania väzňov v tábore smrti Sobibor a následného zničenia tohto miesta hrôzy. Toto miesto má osobitný význam pre Slovensko, pretože práve tu bolo zavraždených najviac slovenských Židov.
15 fragmentov o živote a osude autorky a o veľkých dejinách dvadsiateho storočia. Autorka píše o osude svojich rodičov. Mamu deportovali prvým transportom do Osvienčimu v marci 1942. Otec si zachránil život vďaka zázraku. Ťažiskom knihy je autorkin exil vo Francúzsku. Jej prvý manžel náhle zomrel, keď mala dvadsaťdva rokov a bola s ním tehotná.
