Jana Švandová je nejen výjimečnou a úspěšnou filmovou, televizní a divadelní herečkou, ale svým způsobem nepřehlédnutelným ženským fenoménem. Petr Čermák, spoluautor její autorizované knížky, která není typickou biografií, ale také upřímným dílkem promlouvajícím do nitra ženské duše, si tuto krásnou hereckou hvězdu pro sebe nazval ČESKOU MARYLIN.
„Vítězství ve Wimbledonu a Fed Cupu jsou pro mě nejvíc.“ Začínáte číst velký a silný příběh, jak se obyčejná holka ze slezského městečka Fulneku stala z neznámé tenisové Popelky bílou královnou. Ano, je to až neuvěřitelné, PETRA KVITOVÁ je dnes na špičce světového tenisu a uznávanou sportovní celebritou!
Padesátá léta v Československu, to nebyly jen pracovní tábory a politické procesy, ale také všední život. A právě zdánlivě všední pěnu dní v této knize její autor živě popisuje. První svazek jeho memoárů je vzpomínkou na dětství a mládí v Praze čtyřicátých a padesátých let. Jednotlivé události autor popisuje barvitě, ale realisticky.
Kniha se zabývá podstatou, významem a činností zpravodajských služeb. Unikátně popisuje jejich vzájemný vztah a obsahové priority na řadě operativních případů při řešení mezinárodně politických, zvláště krizových situací. Je ojedinělým svědectvím o významných politických událostech s prognózou jejich dalšího vývoje.
Nová kniha Michaela Haaga líčí vzestup templářů a jejich zkázu na pozadí ideálu křižáckého života a jejich plánů na osídlení Svaté země. Území, kterému Evropané říkali Outremer („za mořem“), zůstávalo i po čtyřech staletích muslimské nadvlády osídlené převážně křesťany, s nimiž Frankové uzavírali sňatky a vytvářeli svébytnou civilizaci.
Viedenská maľovaná kronika (po latinsky Chronicon Pictum) bola napísaná v latinčine v rokoch 1358 - 1370. Vo dvore kráľa Ľudovíta Veľkého sa neznámemu autorovi podarilo zaznamenať a spracovať naše dejiny v tak bohatej a širokej miere ako dovtedy azda nikomu.
Publikácia príťažlivým spôsobom približuje súčasnému čitateľovi počiatky našich národných dejín od sťahovania národov cez Veľkomoravskú ríšu až po tragickú bitku pri Moháči roku 1526. Dozviete sa, akí boli Slovania, ako žili a pracovali, kto im vládol a na čo môžeme byť právom hrdí. Predstavu o stredovekom Slovensku dotvára bohatý obrazový materiál.
Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Text překypuje hlubokým smutkem i strachem, zároveň však slavnou spisovatelku dětských knih představuje jako přesvědčenou humanistku, která si odvážně, s humorem a láskou stojí za svými názory.
Fascinující příběh záchrany desítek zvířat před jistou smrtí, který na jaře 2015 sledoval prostřednictvím médií celý národ. Táborská zoologická zahrada zkrachovala a věřitelé chtěli utratit některá i vzácná zvířata. Zdálo se, že jejich osud je zpečetěn.
Krok za krokem vás autor provede po nejvýznamnějších památkách z doby, kdy u nás žili Kelti. V knize Po stopách Keltů najdete přehledné plánky navrhovaných tras, informativní ilustrace a v příloze barevné fotografie některých z keltských památek.
Říká se, že národy, jejich charakter, temperament, tužby a míra úspěchu nebo neúspěchu jsou výsledkem jejich dějin.
Čtivý soubor tří životopisů významných bojovníků za nezávislost v období od konce 18. století do vyvrcholení latinskoamerických revolucí ve 20. letech 19. století. Jejich osudy se týkají různých prostorů (Brazílie, Mexiko, La Plata), a tak umožňují pochopit specifickou problematiku dotyčných regionů.
První část historické studie zabývající se vývojem v Česko-Slovensku od podepsání mnichovské dohody po okupaci českých zemí a vznik Slovenské republiky. Miloslav John vydal své první souborné dílo „Září 1938 1 + 2“ v roce 1997. V roce 2000 následovala kniha „Září 1938 – role a postoje spojenců ČSR“.
Obec Lamač leží na úpätí Malých Karpát severne od Bratislavy. V 16. storočí sa tu usídlili chorvátski kolonisti. Stáročia bola vinárskou, poľnohospodárskou a ovocinárskou zásobárňou pre prešporské trhy. Najvýznamnejšou udalosťou v dejinách Lamača – Blumenau bolo posledné dejstvo Prusko-rakúskej vojny, ktoré vošlo do dejín ako „Bitka pri Lamači“.
Jan Bauer, jeden z nejplodnějších – a také nejčtenějších – autorů, věnujících se českým dějinám, sestavil tuto knihu ze sedmadvaceti zajímavých příběhů naší historie. A (snad oprávněně) v úvodu k ní tvrdí, že málokterý národ má tak zajímavé dějiny jako my – Češi, Moravané a Slezané.
V dřívějších dobách museli členové vládnoucích rodů vstoupit do manželství s osobou sobě rovnou, přesto se však našly výjimky. A právě na tyto svazky z lásky se zaměřuje naše kniha. Dozvíte se v ní, jaké překážky musely zamilované dvojice před svatbou překonat a zda byla tato manželství šťastná.
V první části seznámí kniha čtenáře s životem V. Priessnitze (1799-1851), průkopníka novodobé přírodní léčby a jím založeným prvním vodoléčebným ústavě na světě - dnes Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. Druhá část knihy pojednává o jednotlivých léčebných procedurách, jak byly zdokumentovány dobovými kresbami a výpověďmi pacientů.
Generál v záloze Andor Šándor... Bezpočet lidí ho zná z médií i z jeho přednášek a naslouchá tomu, co říká elegantní pán v dobře střiženém obleku. A jako by s pořád trochu velitelským držením těla. V angličtině, kterou umí ing. Šándor tak jako u nás málokdo, se tomu říká body language.
Napsala jsem knihu. Jmenuje se: To jsem já, Františka. Stvořila jsem knihu, aniž bych po tom bytostně toužila. Pár nakladatelů, jež mě k tomu vyzvali, jsem v nedávné minulosti s díky odmítla. Nechtěla jsem udělat další výpravnou publikaci o módě, kterou si představovali. Na trhu jich je řada, jsou lahůdkou pro fajnšmekry a jejich autory mají být historici módy.
Moře příběhů – příběhy moře rozhovory Andrey Vernerové s veterány československé námořní plavby Jakubem Freyem, Olegem Harnou, Jaroslavem Putnou, Oldřichem Černíkem, Václavem Kotrbatým a Jiřím Vernerem. Třebaže jsme vnitrozemský stát, po desítky, ba stovky let jsme měli – a máme!