Když se Janu Husovi blížila čtyřicítka, zdál se být na vrcholu slávy a vlivu. Známý kazatel v Betlémské kapli a bakalář svaté teologie se těšil podpoře královského dvora i přátelství pražského arcibiskupa. Brzy ale přišly potíže: udání, procesy, klatba, vyhnanství a po něm odchod do Kostnice. Tam byl Hus nakonec uvězněn a upálen jako kacíř.
Praha v srdci, to je 189 příběhů, které se v Praze odehrály v průběhu posledních dvou set let. Ukazují, že nedávná minulost je stejně dramatická a spletitá jako ta středověká. Obyvateli Prahy byli Franz Kafka, Jaroslav Seifert, Bohumil Hrabal, Jaroslav Hašek, Jan Patočka, Jiří Dienstbier i Václav Havel.
Autor sleduje především oblast jižní a střední Moravy, kde se rozkládala panství významného rodu, ale sleduje i jejich další paláce, zámky a majetkové držby.
Jádrem knihy Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, které adresoval významným úřadům a institucím (patří mezi ně Kancelář prezidenta republiky, Magistrát hlavního města Prahy či Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Divadla Spejbla a Hurvínka, Vojenský historický ústav Praha a další).
Nelze si ani představit utrpení vězňů z koncentračního tábora Gross Rosen v únorových dnech roku 1945. Kniha vychází k 70. výročí tragické události v CHoustníkově Hradišti. Připomíná konec 2. světové války a osvobození Královehradeckého kraje Rudou armádou.
Odborná, no zároveň prístupne spracovaná publikácia o tragických udalostiach 20. storočia, ktoré formovali dnešný charakter regiónu Spiša. Pojem exody tu zahŕňa vyhnanstvá, monohopočetné odchody, násilné odsuny obyvateľstva, ale aj likvidácie, väznenia a vraždenia.
Zakázaná oblast je osobní novela známého psychiatra a spisovatele Jana Cimického. Vypráví v ní o osudových okamžicích při autonehodách. Pro účastníky havárie a jejich blízké jsou to kritické chvíle, o kterých se těžko mluví.
K nejrozvinutějším literaturám světa patří ta britská, tedy literatura spojující obyvatele Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska (v minulosti Irska celého). Tato kniha přináší životopisné medailony několika nejvýznamnějších představitelů, kteří se do dějin literatury zapsali nesmazatelným zlatým písmem.
V 70. letech 20. století došlo k dohodě brněnských a vídeňských archeologů, že společně zhodnotí archeologické předměty a lidské kosti z jeskyně Býčí skála v Moravském krasu, které tam nalezl lékař a moravský archeolog Jindřich Wankel.
Za jaké situace vstoupily tehdejší Horní Uhry roku 1918 do Československa? Jakou roli a představy měli američtí Slováci?
Modigliani holdoval alkoholu a nočnému životu, skonal mladý a jeho tehotná milenka o dva dni spáchala samovraždu... Goyu, otca dvadsiatich štyroch detí, pochovali trikrát... David, najvýznamnejší tvorca Francúzskej revolúcie najskôr maľoval kráľovskú rodinu a potom hlasoval za kráľovu popravu, zomrel v emigrácii a vlasť ho odmietla pochovať doma...
Hranice pravdy stojí na pomezí mezi historií a fikcí. Autor v ní pojednává o dramatickém Husově procesu v Kostnici v letech 1414-1415. Její sepsání bylo podmíněno dobovou společenskou situací, kdy na své hranice pravdy dobrovolně vstoupili studenti Jan Palach a Jan Zajíc, které v dubnu téhož roku následoval jihlavský nástrojař Evžen Plocek.
Každý slyšel o Štěchovickém pokladu alespoň jednou za život. Vždyť média vyprávěním o jeho hledání alespoň jednou ročně zaplňují zprávy. Jak to ale je s tímto pokladem neznámé hodnoty ve skutečnosti? Jaký je příběh jejího hledání a samozřejmě jeho uložení?
Retro ČS nese pořadové číslo 2 a jednoznačně se tím hlásí k návaznosti na stejnojmennou publikaci, která autorovi vyšla na podzim 2013. Zatímco „jednička“ se věnovala tzv. měkkému konzumu, tedy zboží rychlé spotřeby, „dvojka“ patří konzumu „tvrdému“ – odívání, obouvání, bydlení, elektronice.
Detstvo Evy Weissovej-Slonimovej, rodenej Bratislavčanky, poznačila druhá svetová vojna, počas ktorej prenasledovanie Židov v Európe dosiahlo obludné rozmery. Evini rodičia pripravili pre svoje deti úkryty, no sotva trinásťročná Eva a jej mladšia sestra Marta nakoniec neunikli deportáciám, chytili ich nitrianski gardisti a poslali do Osvienčimu.
V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948. Ony tři „dlouhé“ roky nepojímá jako jednoznačný zápas mezi demokracií a totalitarismem.
NÁPRAVNÍK ZAŽITÝCH NEPRAVD (o Václavu Klausovi) vznikl na základě rozhovorů, které měl jeho autor skvělou možnost vést přímo se stále aktivním prezidentem v rámci návštěv na Hanspaulce přibližně od počátku jara 2014 do konce zimy tohoto roku.
„Island je pro nás v mnohém záhadná země, s českým mozkem musíme pracovat hodně rozvážně, abychom z ní alespoň něco pochopili,“ tvrdí Jan Burian v jednom z fejetonů, jež napsal mnoho let poté, co se na ostrov vypravil poprvé.
Namibie je výjimečně pozitivním příkladem afrického státu, který úspěšně přeměnil poučení z vlastní konfliktní historie v klidné demokratické soužití. Země prošla chaosem kmenových válek, utrpením pod brutální koloniální mocí i pod dlouhodobou rasistickou nadvládou.
Kniha přináší kapitoly plné zajímavostí o českých knížatech a králích. Předkládá odpovědi na netradiční otázky a vyvrací zažité mylné informace, jež o českých panovnících kolují. Dočteme se v ní nejen o jejich povaze, zálibách, nemocech a smrti, ale také o jejich manželkách a dětech.