Alsaský rodák Albert Schweitzer, lékař, filantrop, teolog, varhanní virtuos a hudební teoretik v jedné osobě, patří mezi ty nečetné postavy, které k sobě stále znovu poutají pozornost jak pro svůj životní příběh, tak pro svůj odkaz a dílo.
Kniha líčí historii pražských lidových hostinců, hospod, šenků a pivnic zhruba od poloviny 19. do poloviny 20. století a navazuje na autorovu úspěšnou monografii Zlatá doba štamgastů pražských hospod (2003), jejíž náklad je rozebrán.
Knižní rozhovor Karla Hvížďaly s Pavlem Landovským vznikl před téměř třiceti lety, kdy byli oba jeho autoři ještě v exilu. Karel Hvížďala v doslovu vzpomíná, jak Pavel Landovský přijel do Bonnu a okamžitě okupoval celý náš domek. Všem vařil, nikoho nepustil do kuchyně, o všechny se po svém staral, nože nabrousil o schody nejen nám, ale skoro celé ulici.
Prof. RNDr. Jan Svoboda, DrSc., (1934) je vědec mezinárodní úrovně, jehož výsledky jsou dalekosáhle využívány v medicíně. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zabývá buněčnou a virovou genetikou a nádorovými viry. Objevil virogeny retrovirů, jejichž vznik vyložil integrací do buněčného genomu.
Seriál závodů mistrovství světa vozů formule 1 poutá ročně pozornost miliónů fanoušků automobilového sportu. Jejich neméně oblíbeným předchůdcem byly ve dvacátých a třicátých letech 20. století mezinárodní závody kategorie Grand Prix, které se jezdily na několika věhlasných tratích v Evropě.
Během své kariéry hlavního trenéra basketbalových týmů Chicago Bulls a Los Angeles Lakers získal Phil Jackson v NBA více mistrovských titulů než jakýkoliv jiný kouč v historii profesionálního sportu. Kromě toho ovšem dostal nálepku „Zenový mistr“, protože nikdy neuhnul ze svého trenérského stylu, založeného na vyznávání hlubokých hodnot.
Unikátní třísvazkový projekt Historie českých speciálních sil se podrobně zabývá vývojem československého a českého výsadkového vojska a jednotek zvláštního určení v letech 1947–2001 s důrazem na VÚ 8280 (dříve 22. výsadková brigády, dnes 601. skupina speciálních sil).
Druhé, doplněné vydání úspěšné publikace známého historika Jaroslava Šebka, které vychází při příležitosti druhého výročí zvolení Františka papežem, představuje působení a odkaz pontifiků, kteří vstoupili do dění ve dvacátém století a na počátku třetího tisíciletí.
Smutně proslulé pomocné technické prapory (PTP), pro jejichž příslušníky se vžila jména pétépáci či černí baroni podle charakteristických černých výložek, byly zrušeny v roce 1954. Československá armáda však i nadále potřebovala jednotky, do nichž soustřeďovala nějakým způsobem nepohodlné osoby.
Autorka, renomovaná grafoložka, nahlíží na jednotlivé osobnosti zrcadlem jejich rukopisů a přibližuje nám jejich vnitřní svět. Ke spolupráci přizvala významné vědce a potomky slavných, aby dokreslili předkládaný obraz. Kniha jde pod povrch, nabízí různé úhly pohledu, ruší mnohé zažité představy.
Autor patří k několika desítkám Čechoslováků, kteří na počátku 70. let studovali v brežněvovském Sovětském svazu. Jeho literární prvotina zachycuje vtipnou a výstižnou formou život v Leningradě (dnes Petrohrad) téměř orwellovským způsobem.
Kniha J. Štraita, provází čtenáře složitým vývojem českého národa v XX. století. Podává objektivní pohled na idealizované poměry první republiky a na krutá léta fašistické okupace (kdy se podle slov jedné ministryně " Čechům v podstatě nic nedělo"). Ukazuje na subjektivní a objektivní problémy výstavby sociálně spravedlivé společnosti po roce 1945.
August Rohling (15. března 1839 Neuenkirchen - 23. ledna 1931 Salzburg) byl poslancem na říšské radě ve Vídni, katolickým teologem, vysokoškolským profesorem, jedním z předních antisemitů v habsburském Rakousku. K nejznámějším dílům Rohlinga patří "Talmudjude" (Talmudský žid) vydal i práce "Katechismus 19.
Známy britský historik Niall Ferguson sa v tejto knihe zamýšľa nad tým, čo spôsobilo, že počas posledných šiestich storočí západná civilizácia nadobudla prevahu nad zvyškom sveta. Ako je možné, že civilizácia, ktorá tak zaostávala za vyspelými východnými kultúrami, dokázala vyvinúť prostriedky, ktoré ju napokon dostali do pozície jedinečného vzoru?
Životní příběh legendárního finského odstřelovače Sima Häyhäho, nenápadného, drobného chlapíka, který za Zimní války se Sovětským svazem výrazně zasáhl do těžkých bojů o řeku Kollaa. Jeho přesný, takřka neomylný střelecký um budil v řadách nepřítele oprávněnou hrůzu a vysloužil mu přezdívku Bílá smrt.
„Tyto události, perzekuce mých lidí, se staly součástí souboru faktů, kterým dnes lidé říkají historie. Já jsem tyto události prožívala každý den. Jsou součástí mé paměti.“ V březnu roku 1939 roztříštila nevinnost sedmileté Evy Weissové německá invaze do její vlasti, na Slovensko.
Dvacetiletý Vojtěch Bílý strávil jeden školní rok jako učitel-dobrovolník na karmelitánské misii ve Středoafrické republice (SAR). Po jeho příjezdu zde vypukla občanská válka mezi muslimskými okupanty a původním křesťanským obyvatelstvem.
Jedním z pozoruhodných center pařížského vědeckého a kulturního života druhé poloviny 19. století byla psychiatrická nemocnice Le Salpetriere, která se díky působení svého ředitele, psychiatra Jeana-Martin Charcota, stala místem, které vyhledávali lékaři, vědci, filozofové, spisovatelé a básníci, malíři a fotografové, ale i dramatici, herci a bohémové.
Vývoj v Československu a Česku za poslední čtvrtstoletí analyzuje studie na pozadí kapitalismu, který v poslední třetině dvacátého století zmohutněl, vyvíjí se nesrovnatelně rychleji než dříve. Je schopen současně vytvářet obrovské bohatství i nesnesitelnou chudobu, nádherné nové svobody i nejhorší formy otroctví.
Alois Musil (1868–1944) byl jedním z nejvýznamnějších českých orientalistů, který právem získal světový ohlas. Jako katolický kněz a „exponent rakousko–uherského dvora i buržoazního Československa“ byl komunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa.