Je jich šest tisíc a závisí na nich životy šesti miliard tvořících celé lidstvo. Ovládají trhy, rozhodují o příjmech a mzdách, daních a úrocích, o práci – kde bude a odkud zmizí –, dosazují vlády, drží v rukou páky mezinárodní politiky. Tajné spiknutí mocných?
Kniha pamětí politologa a publicisty Zdenka Slouky (* 1923) v mnoha ohledech překračuje žánr, který na první pohled reprezentuje.
Historie je plná nejrůznějších záhad, které se snaží vyluštit mnoho badatelů. Některé jsou vyvráceny, jiné zůstávají nepochopitelné, protože se zkrátka nedají rozplést. Zavedou nás do časů dávnominulých, jiné sahají do nedávné doby. Každý z nás někdy slyšel nebo četl příběhy, o nichž pochyboval, zda se skutečně takto staly. Byl Napoleon zavražděn?
Nemusíte vědět, kde je v Praze Grébovka, Kanálka, Míčovna, Portheimka, Platýz, Strakovka, přeražený Ďáblův sloup, kaple Nalezení sv. Kříže, kašna s delfíny, pomník Františka I., nemusíte vědět, kde bylo Ernestinum nebo Eggenberg. Stačí, když to ví šlechtic tělem i duší Jan Nepomuk Assmann, který zná nejen kde, ale i proč.
Publikace obsahující 75 portrétů významných osobností českých dějin. Projekt Osobnosti české historie vykrystalizoval v průběhu několika let. U jeho zrodu stála autorova dlouhodobá spolupráce s časopisem Historický obzor, na jehož stránkách zveřejňoval portréty významných osobností českých dějin.
„Komunizmus? A to je čo? Nejaké náboženstvo? Alebo výrobca áut?
Kniha Plakáty sametové revoluce připomíná 20. výročí událostí, které vedly k pádu komunistického režimu v Československu. Plakáty a letáky, jež visely snad na všech nárožích a dalších důležitých místech českých měst, tvořily nedílnou kulisu revolučních dní. Většina z nich byla ručně kreslená nebo malovaná, nicméně již několik dní po 17.
V pořadí čtvrtý svazek edice Osobnost přináší portrét profesora Pavla Proška, který se ovšem značně vymyká tradiční představě univerzitního profesora zavaleného knihami. Je to polárník – i když on sám to slovo nemá rád a tvrdí, že doba polárníků skončila spolu s Amundsenem. Je to muž, který si klade velké cíle.
Ústřední myšlenky, lidé a místa jednoho z nejvýznamnějších náboženství současnosti. V současné době žije na zemi téměř 1,4 miliardy praktikujících muslimů. Islám, založený v 7. století n. l. prorokem Mohamedem, se rozšířil po celém světě a muslimské komunity dnes existují ve více než 200 zemích.
Súčasný stav vlasteneckej výchovy u nás. História vlasteneckej výchovy u nás. Obsah, proces, vonkajšie fatory vývinu, miesto a úlohy vlasteneckej výchovy. Vzťahy Slovákov a Maďarov.
Táto knižka zverejňuje najťažšie zločiny komunistov, ktoré sú pre osloboditeľov od komunistickej totality tak deprimujúce, že ich naše demokratické médiá, v rámci slobody slova vôbec nespomínajú, nieto, že by o nich diskutovali. Tieto zločiny sú tak ťažké a významné, že jedine kvôli ním bolo oslobodené Slovensko od komunistickej totality.
Ti dva se nikdy nemuseli potkat: Fidel Castro a Ernesto (Che) Guevara se narodili ve velmi odlišných rodinách, necelé dva roky po sobě a na opačných koncích kontinentu, který měl na míle daleko k rovnováze… Leč setkali se. V roce 1955 je náhoda svedla do hlavního města Mexika. To jim ještě nebylo ani třicet let.
Sebeupálení studenta Jana Palacha na sebe strhává opětovnou pozornost, a to i po čtyřiceti letech od doby, kdy se tak stalo. Mělo v něm jít o znamení protestu, o snahu probudit „svědomí“ národa, který v důsledku invaze Sovětské armády a vojsk spojených socialistických armád do Československa v srpnu roku 1968 upadal do prohlubující se letargie.
Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním představuje originálnízamyšlení nad povahou soudobého historiografického myšlení. Autor se v ní zamýšlí nad dějepisectvímjako vědou, nad dějepisectvím jako krásnou literaturoua vyprávěním či dokonce nad dějepisectvím jako rétorickoufigurou.
Kniha francouzské historičky Francoise Mayerové je věnovánautváření se kolektivní paměti komunismu v českýchzemích v 90. letech 20. století. Autorka zde podrobnýmzpůsobem rovněž zkoumá nesnadné vyrovnávání se českéspolečnosti s minulostí, limity pojímání komunismujako totalitní ideologie.
Přežila velkokněžna Anastázie popravu bolševiky? Spáchala Marilyn Monroe sebevraždu, nebo byla zavražděna? Kdo se skrýval pod železnou maskou? K čemu skutečně došlo v Bermudském trojúhelníku? Jak se pomstil Tutanchamon těm, kdo nedali pokoj jeho mumii? Byl Napoleon na Svaté Heleně zavražděn? Mohlo za smrt Emila Zoly jeho veřejné vystupování v Dreyfusově aféře?
O historii se vzletně říká, že je učitelkou života. Měla by to ale být historie živá – ne suché či lehce zpestřené seznamy dat. Co přitom vystihuje jednotlivá dějinná období lépe než osudy konkrétních lidí, kteří se na utváření té které epochy významně podíleli, zejména nejsou-li to osudy fádní, ale kuriózní, barvité.
Publikace Gajdova (ne)věrná Morava pojednává o osudech Národní obce fašistické (NOF) v období mezi světovými válkami, a to především v oblasti Moravy a Slezska. Tato podivuhodná politická strana byla součástí koloritu prvorepublikového života a svou roli sehrála i ve vzrušeném období Mnichovské dohody a okupace nacistickým Německem.
Francouzský romantický spisovatel a diplomat Arthur Gobineau (1816–1882) získal nelichotivou pověst tvůrce vědecké rasové teorie. Jeho teze o nadřazenosti árijské rasy údajně ovlivnily nacistickou rasistickou ideologii.
Autor se zaměřuje na nejpozoruhodnější okamžiky české historie. S humorným nadhledem začíná událostmi našich nejranějších dějin a přináší několik originálních teorií a hypotéz se solidní oporou v pramenech.