Kniha Najstaršie dejiny Slovenska v reči obrazov z edície PICTORIA otvára slovenskú históriu svetu prostredníctvom obrazov. Výtvarné fotografie, sprevádzané krátkymi textami v cudzích jazykoch, s ľahkosťou prevedú čitateľa tisícročiami.
Další kniha z edice Dějiny českých měst je věnována Mělníku. Město Mělník vzniklo ve 13. století z podhradí a později trhové osady. Zakládací listinu město nemá. A tak první zpráva, podle níž se Mělník považoval za město, se objevila až v listině Přemysla Otakara II. z 25.
Dejinný tok kultúry Slovenska prebiehal tisícročia. Dokladajú to mnohé javy, z ktorých časť je dodnes včlenená do nášho života. Predložená práca sa týka len jedného tisícročia. Zameriava sa na obrazové doklady, ktoré sú dnešnému človeku odchovanému zbystreným zrakovým vnímaním najbližšie, a to od 8. storočia po 18. storočie.
Kniha vychádza pri príležitosti 1100. výročia prvej písomnej zmienky o Bratislave.
Ozdobou našich knižníc boli najmä v minulosti pamätihodnosti kódexového písomníctva. V súčasnosti sa nimi môžu honosiť máloktoré. Medzi také patrila bibliotéka magnátskeho rodu Ilešháziovcov v renesančnom kaštieli v Dubnici nad Váhom. Kódex s Dubnickou kronikou je cdielom neznámeho tvorcu. Kronika vznikla v období panovania Ľudovíta I.
Kniha o začiatkoch Uhorského kráľovstva; sleduje ich zo slovenského pohľadu, hľadá slovenský podiel na vzniku Uhorska, na jeho budovaní a utváraní hraníc. Rozpráva príbehy z čias Nitrianskeho kniežatstva, z ktorého po krvavých bojoch vzišli nitrianski Arpádovci ako noví uhorskí králi.
Stopy dávnej minulosti sú literárnou paralelou rovnomenného televízneho cyklu, nadväzujú na staršie knihy Pavla Dvořáka, najmä na cyklus Odkryté dejiny a Zlatú knihu Bratislavy... Kedy vzniká národ?
Stopy dávnej minulosti sú literárnou paralelou rovnomenného televízneho cyklu, nadväzujú na staršie knihy Pavla Dvořáka, najmä na cyklus Odkryté dejiny a Zlatú knihu Bratislavy... Rozprávanie o dejinách Slovenska od čias najstaších písomných správ až po príchod prvých Slovanov.
Stopy dávnej minulosti sú literárnou paralelou rovnomenného televízneho cyklu, nadväzujú na staršie knihy Pavla Dvořáka, najmä na cyklus Odkryté dejiny a Zlatú knihu Bratislavy... Rozprávanie o najstarších dejinách Slovenska.
Vedle Winstona Churchilla byl Beneš jediným státníkem-memoáristou, který publikoval své politické reminiscence z doby obou světových válek. V pamětech mu šlo především o „odčinění“ Mnichova, tj. o objasnění podstaty tzv. československé (sudetské) krize roku 1938.
Kniha teatrologa Vladimíra Justa (* 1946) Divadlo v totalitním systému. Příběh českého divadla (1945–1989) nejen v datech a souvislostech je přepracovanou a doplněnou prací, jež má nahradit dávno rozebranou publikaci Česká divadelní kultura v datech a souvislostech 1945–1989 z roku 1995.
Autorka vzdává hold první ženě Alberta Einsteina, významné matematičce, která nejen žila s Einsteinem téměř čtvrt století, ale v době manželství byla i jeho významnou spolupracovnicí a měla podíl i na vzniku speciální teorie relativity v roce 1905.
Rozsáhlé, bohatě dokumentované a navíc i velice čtivé dílo z pera význačného amerického politologa irského původu nabízí fascinující pohled na osobnosti a politiku spjaté s vývojem sovětské jaderné pumy.
Britský autor řady životopisných, historických i reportážních knih, se ve své nejnovější knize z roku 2004 zabývá závěrečným obdobím druhé světové války - řečeno slovy podtitulu "bitvou o Německo 1944-1945". Sleduje postupné osvobozování zemí násilně začleněných do nacistické říše a dobývání Německa až do závěrečné kapitulace.
Životopisné vzpomínky Rudolfa Zahradníka, známého fyzikálního chemika a později předsedy Československé a České akademie věd, zahrnují více než dvě třetiny 20. století a samý počátek století jednadvacátého.
Když Josefa Pikla (1908–1991), učitele ve Vyskytné na Pelhřimovsku, v roce 1971 jeho přátelé přemlouvali, aby sepsal své vzpomínky, nemohl se k tomu dle vlastních slov odhodlat z obavy, aby jej snad někdo „nepovažoval za povídálka, který si vymýšlí hrůzné příběhy, aby učinil své vyprávění poutavějším“.
Není to tradiční životopis . Autor postupuje životem královny Kristiny odzadu a zaměřuje se pouze na jednotlivosti z jejího života. Zúročil tak nejen své poznatky o švédském velmocenském období, ale především smysl pro vyprávění příběhu.
Kniha amerického historika, specialisty na východní Evropu a zejména na dějiny českých zemí Hugha Agnewa uvádí čtenáře do hlavních témat českých dějin: líčí jejich základní obrysy od pravěku až po vstup České republiky do Evropské unie. Autora zajímá, co si sami Češi ze své historie pamatují, na co se naopak rozhodli zapomenout a kým se rozhodli být.
Kniha o paměti v myšlení šlechty od 16. do 19. století je výsledkem badatelského úsilí několika historiků a historiků umění mladší a střední generace z Brna, Českých Budějovic, Innsbrucku a Pardubic.
Podepsáním Charty Spojených národů v roce 1945 vznikla poprvé v historii autonomní světová organizace, která měla ochránit budoucí generace před útrapami války a obnovit víru v základní lidská práva.