V této knize se autor vydává na vrcholnou cestu – k nejzajímavějším a nejdůležitějším otázkám, na něž věda hledá odpovědi. Je to úžasná cesta, celoživotní intelektuální odysea, protože tento nenasytně zvědavý spisovatel se pokouší pochopit všechno, co se událo od velkého třesku po zrození civilizace.
První z titulů edice Záhady a mystéria vás zavede do dob, které svým významem vybočily z průměrnosti jinak nudného civilizačního vývoje a daly zazářit osobnostem, z nichž se na obloze dějin staly nepřehlédnutelné stálice. Právě výjimeční jedinci tvořili dějiny a stejně tak výjimečné byly i jejich životní osudy.
Kniha zachycuje historii letního sídla Edvarda a Hany Benešových, které se stalo průsečíkem našich novodobých dějin. Neznámými fakty, bohatým svědectvím pamětníků a mnoha fotografiemi dokládají autoři strhující děj odehrávající se za branou slavné vily.
Celosvetový záber, prehľadné usporiadanie a prístupné spracovanie faktov o celých doterajších dejinách ľudstva, spolu s bohatou obrazovou dokumentáciou zabezpečili Kronike ľudstva zaslúžený úspech (od roku 1992 vyšla už v šiestich, vždy doplnených a inovovaných slovenských vydaniach).
Ladislav Švihran, autor početných kníh literatúry faktu (Kulturizmus ducha, Tu sa usadíme, Ako zomierajú diktátori, Kto nám vládol, Slávni vynálezcovia, Pavol Dobšinský atď.) sa v knihe Hviezdne okamihy podujal na úlohu vypátrať rozhodujúce okamihy v živote slávnych ľudí, ako ich zvládli, alebo nezvládli.
Aztékové byli poslední z velkých indiánských civilizací Mexika a byli zároveň první z vyspělých indiánských kultur, s nimiž se setkali a kterou si podrobili evropští dobyvatelé.
Touha poznat cizí kraje byla v českých zemích vždy silná. Druhá polovina 19. století tuto touhu začala ve zvýšené míře naplňovat a cestovatelé jako E. Holub, E. St. Vráz, J. Kořenský, Č. Paclt, A. Musil, A. V. Frič či J. Welzl se stali ve své době známými a populárními osobnostmi.
Unikátní kniha shrnuje poutavé portréty stovky našich historických osobností od starověku až po počátek 15. století. Setkáte se v ní s českými světci, s královnami a kněžkami, biskupy, velmoži, dvořany i kronikáři, zkrátka se všemi významnými lidmi, kteří se kdysi podíleli na utváření českých dějin.
Politické strany jsou jedním ze základních prostředků k zajištění demokratické vlády. Na základě klasických typologií (Sartoriho, Blondela) popisují autoři systémy politických stran v celé rozšířené Evropské unii a ostatních státech západní Evropy.
Byla Trója pouhou básnickou představou, skutečným místem, kde bojovali a zmírali hrdinové, či jevištěm, na němž mstiví bohové pohybovali lidskými osudy jako šachovými figurkami? Existovala Atlantida nebo je jen alegorickým mýtem antiky? Byly civilizace Nového světa v kontaktu s kulturou Starého světa celá tisíciletí před Kolumbem?
Čoraz viac autorov skúma otázku, či stavitelia najväčších pyramíd pracujúci s hodinárskou presnosťou a s vynikajúcimi vedomosťami o astronómii, matematike, akustike atď. neboli dedičmi alebo dokonca príslušníkmi oveľa rozvinutejšej civilizácie, ktorá zmizla následkom neznámej katastrofy a jej dejiny zostali pre nás utajené.
Staré kroniky jsou opomenutým zdrojem informací, z nichž zřejmě nejpozoruhodnější jsou ty, které dnes označujeme termínem paranormální jevy. Je až s podivem, kolik jich je v českých písemných památkách možné objevit. Ať už listujeme nejstarší dochovanou kronikou Kosmovou, letopisy opata milevského Jarlocha, latinskou autobiografií Karla IV.
Vyprávění spisovatelky Dagmar Štětinové seznamuje současníky s jednou z obzvláště kontroverzních postav 19. století, kterou v tehdejších Čechách neznal jen málokdo.
