Esejisticky pojatou knihu Nizozemská kultura v 17. století Johan Huizinga publikoval v roce 1932. Společně s Podzimem středověku patří k jeho mistrovským dílům. Jestliže pro pozdní středověk spatřoval ideál v burgundské rytířské kultuře, pak pro období 17.
Jde o příběh člověka, který maturuje v roce 1938 za druhé republiky a na vysokou školu jde na počátku protektorátu. Po zavření vysokých škol pracuje jako protektorátní úředník a je ovlivněn všemi nástrahami tohoto období. Po válce jde pracovat na ministerstvo, vystuduje vysokou školu a vstoupí do komunistické strany.
V 22. dílu Erbovní mapy nás cesta po hradech, zámcích a tvrzích zavede na rozhraní Moravy a Slezska. Za hradbou Jeseníků se nad městem Javorníkem zvedá Jánský vrch s hradem upraveným na zámek, který býval téměř po šest století rezidencí vratislavských biskupů.
Dějiny jsou přepisovány odjakživa a stále. Proč jsou u nás premiéři stále tak trochu ve stínu Hradu? Jak odcházejí naši prezidenti? A kdo vlastně na Hradě vládne a jací lidé zde sloužili českému státu? Přepisoval dějiny i takový Masaryk? A jak se do nich zapsal Dubček?
Pět, čtyři, tři, dva, jedna, gooooool!
Středověk je dnes vnímán téměř výhradně jako doba temna a strádání, a obdobně je také umění této doby prezentováno jako úpadkové. Tento pohled je však především výsledkem po staletí se hromadících představ a předsudků, které se pokoušely dobu, kterou ale v žádném případě nelze charakterizovat pouze několika větami, zjednodušeně popsat.
Knihu jsem napsala proto, abych všem milovníkům Šumavy a svým dětem a vnukům, ukázala, jak vypadala Šumava před a po válce a jak byla přetvořena, když se budovala Lipenská přehrada. Chtěla bych vás pozvat do míst mého dětství a dospívání, kde jsem byla svědkem zániku celých vysídlených vesnic.
Kniha vypráví o osudech německého vojáka Eberharda Dennerleina. Když vstoupil v roce 1936 do 47. ženijního praporu v Mnichově, nastal opravdový zlom v jeho životě. Zavázal se k tomu, že bude po celý život věrně sloužit wehrmachtu. Ve svých dvaceti letech byl již jmenován velitelem roty.
A. H. Škultéty, správca Prvého slovenského evanjelického gymnázia, vo svojich Pamätiach zaznamenal dobové pomery od vzniku gymnázia v roku 1862, cez obdobie pôsobenia až po zánik tejto jedinečnej vzdelávacej inštitúcie v roku 1874.
Poslední představitel mocného a legendami opředeného rodu Rožmberků Petr Vok bezesporu patří mezi významné postavy českých dějin přelomu 16. a 17. století. Stejně tak mu ale náleží výjimečné místo mezi populárními postavami naší minulosti coby prototypu renesančního kavalíra, který dokázal užívat radostí života plnými doušky.
Byli odsouzení k smrti za vraždu – a nyní podávají přímé svědectví o svých zločinech. Američtí dokumentaristé se k vrahům dostali blíž než kdokoli předtím a vyzpovídali je do nejmenších podrobností.
Od oblohy nad Afghánistánem přes Středozemní moře až po nebezpečné ulice Iráku, tam všude tito stateční muži a ženy plnili své vojenské mise. Co však spojuje hrdinné bojovníky oceněné mnoha vyznamenáními? Kde čerpali inspiraci pro službu vlasti? Co pro ně znamená osobní oběť? A čemu se od nich můžeme naučit?
Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí.
„Bohumil Ždichynec patří k oněm osvíceným představitelům zkoušeného lidského druhu, jejichž jak lékařská, tak i spisovatelská (a jiná) aktivita je dána především tím, že jejich duchovní zření zjevně a zhusta oplývá takřečeným utopickým napětím.
Tato monografie, vydaná v roce 1989, představuje završení Gurevičova nového čtení středověkých pramenů. V 70. letech 20. století se zaměřil na severské ságy, jejichž obsah interpretoval středověkou kulturu a náboženské myšlení. V 80. letech obrátil svoji pozornost na krátká, mravoučná vyprávění (exempla), jež od 13.
Dějiny ticha reprezentují prozatím poslední Corbinovu knihu (francouzsky vyšla v roce 2016). Jejím tématem jsou proměny smyslového vnímání mezi 19. a 20. stoletím, resp. jejich reflexe v dobové literatuře, sociologii a filozofii.
Knihu posíláme do světa v divných časech, ale snad vzpomínka na doby, kdy svět se zdál ještě v pořádku, povzbudí… Projděte se s námi ulicemi, náměstími i parky moravského města Brna, potěšte se pohledem na brněnské řeky i jeho moderní architekturu, přečtěte si o minulosti – ale kde začíná historie a kde dnešek pro nás pamětníky a kde pro naše
Poslední 4. svazek Spisů ukazuje, že Zbyněk Havlíček byl obdařen zcela mimořádnou deníkovou citlivostí a to, že tato citlivost prostupovala všemi složkami jeho díla.
