O prvním globálním teroristovi Iljiči Ramírezovi Sánchezovi, řečeném Carlos, bylo známo, že se v 70. a 80. letech 20. století pohyboval po střední a východní Evropě.
V posledních dvou letech zažíváme přelomové okamžiky v novodobé historii naší země. Pandemie covidu-19 se dotkla života každého z nás.
Specifické poměry v totalitním Československu zrodily kvalitativně novou střední třídu, lišící se od střední třídy první republiky, která pro nás zůstává symbolem prosperující moderní demokracie.
Vědci měli odjakživa svá tajemství. Ale jen málokdy hrála tato tajemství tak významnou roli jako za druhé světové války. Uprostřed vývoje atomové bomby dostali šéfové projektu Manhattan znepokojivou zprávu – že je nacistické Německo ve výzkumu jaderné zbraně mnohem dál než Spojenci.
V populárnom seriáli stvárnil úlohu učiteľa dejepisu, ktorý sa bizarnou zhodou okolností stal prezidentom Ukrajiny. V reálnom živote sa ním skutočne stal – a keď prišla ruská invázia, dokázal zjednotiť vlastný národ aj desiatky ďalších štátov. Príbeh Volodymyra Zelenského pôsobí ako filmový scenár, ale je skutočný.
Weilovy novinové reportáže a články od července 1933 – tehdy autor odjel na dlouhodobější pobyt do SSSR, kde pracoval jako překladatel a lektor překladů základních děl tzv.
Bezmála čtyři století od svého vzniku (1585) čekal na vydání útlý portugalský rukopis Luíse Fróise (1532–1597), jezuitského misionáře první generace, který strávil více než třicet let v Japonsku a sepsal o něm rozsáhlé dějepisné dílo.
Albert Einstein bol na konci druhej svetovej vojny vyzvaný, aby do série The Library of Living Philosophers (Knižnica súčasných filozofov) napísal svoju intelektuálnu autobiografiu. Vznikla tak jeho jedinečná osobná kniha Autobiografické zápisky, klasické dielo v dejinách vedy, ktoré vysvetľuje vývoj jeho myšlienok s neprekonateľnou srdečnosťou a jasnosťou.
Další vydání jedinečného textu esoterického taoismu, doprovázeného komentáři C. G. Junga. Kniha zprostředkuje vhled nejen do tajné náboženské tradice staré Číny, ale seznamuje zároveň s Jungovým názorem na vztah západní a východní tradice, jakož i s jeho koncepcí nevědomí.
Co se během normalizace vyučovalo, jaké gastronomické kreace nabízely školní jídelny a která témata mezi žáky o přestávkách frčela?
Společnost Post Bellum ve sbírce Paměť národa dokumentuje osudy, na které se zapomnělo či zapomenout mělo, a vypráví je dál. Kniha Nezapomeňte vycházející z této unikátní sbírky nabízí např.
Tetování vězňů v Osvětimi se stala symbolem holocaustu. Jedním z těch, kdo čísla na předloktí tetovali, byl slovenský Žid Lale Sokolov, rodným jménem Ludwig Eisenberg. Jeho příběh připomíná děsivé události v dějinách lidstva a ukazuje, že vedle sebe mohou existovat promyšlená brutalita i nesobecká láska.
Vpád ruských invazních vojsk na Ukrajinu šokoval celý svět. Kde leží společenské a historické příčiny tohoto konfliktu? Jak do událostí zapadá politická kariéra prezidentů Putina a Zelenského? A jak bude vypadat budoucnost Evropy?
Král Jiří z Poděbrad nevládl dlouho, dožil se jen 51 let – a to ještě o první třetině jeho života nevíme skoro nic. Přesto se po něm jmenují školy, ulice a náměstí. Tušili jste, že vyslanci krále Jiřího možná jako první Češi viděli v Belgii brusle a ve Španělsku býčí zápasy?
Brněnsko bylo od konce 18. století průmyslovým centrem regionu. Dnes již není většina továren v provozu a řada z nich se bourá. Autor knihy je jako památkář svědkem postupného zániku industriální architektury, což ho vedlo k sepsání této knihy. Ukazuje v ní, že Brno není jen městem ohňostrojů, motocyklových závodů a funkcionalismu.
Je-li historikovou ambicí přispět k všestrannému pochopení života středověkého člověka, jenž byl celou svou bytostí ukotven v obyčejové právní kultuře své doby, je pochopitelné, že se v zorném poli ocitají právo a jeho rituály.
Piate rozšírené vydanie knihy Jaroslava Franeka Judaizmus uvádza čitateľa do širokého spektra otázok súvisiacich so židovským duchovným svetom, objasňuje základné židovské náboženské predstavy a pojmy, popisuje rôzne náboženské prúdy, ktoré sa v priebehu dejín vyformovali, vysvetľuje historické pozadie ich vývoja.
Jeden z nejplodnějších a nejoblíbenějších českých autorů Jan Bauer o své nové knize říká: „Praha byla podvakrát císařským městem. Poprvé za panování Karla IV., podruhé za vlády uměnímilovného podivína Rudolfa II.
