Vezměte čtyři přátele, posaďte je na dvě motorky Ural (se sajdkárou), pošlete je na 2500 kilometrů dlouhou odyseu po nejslavnější ústupové cestě historie, přidejte to, co by někdo mohl považovat za nadměrné množství vodky, a dostanete Berezinu Sylvaina Tessona.
Kniha pojednává o ženách a mužích, kteří v době Summitu NATO 2002 v Praze, nebyli nikde vidět, ale důsledně střežili vzdušný prostor České republiky na svých pracovištích ve struktuře Vzdušných sil AČR. „Rok 2002, vojenská letecká základna Čáslav. Těžké olověné mraky a drobný déšť. Přilétá 555. letka F-16.
Alžběta a Margaret k sobě měly tak blízko, jak jen to šlo. Když se však jejich strýc Eduard VIII. nečekaně vzdal trůnu, vztah mezi nimi se dramaticky změnil. Margaret najednou musela před sestrou dělat pukrlata a podřizovat se jejím přáním. Její boj o místo a postavení v královském systému byl často zdrojem napětí.
80 let poté, kdy došlo v pražské holešovické zatáčce k akci, jejímž cílem byla likvidace jednoho z nejprominentnějších mužů německé Třetí říše – Reinharda Heydricha, by se mohlo zdát, že bylo již vše podstatné zjištěno, popsáno, ba i zfilmováno. Zdání ale klame! Bádání není zcela určitě u konce!
Julius Arigi (1895-1981), český Němec narozený v Děčíně byl fanfarón, bohém, bouřlivák, ale také letecké eso z první světové války, podnikatel v letecké přepravě a dokonce i originální vynálezce. Člověk, který se zapletl s tajnými službami i s nacisty. Po celý svůj život byl obklopen krásnými ženami a jako magnet přitahoval dobrodružné situace.
Deníky vojenského kaplana Guye Mayfielda jsou mimořádně cenným svědectvím o osudech britských, českých i dalších pilotů RAF v letech 1940 a 1941. Nahlížíme do doby, kdy si nikdo z nich nemohl být jistý vítězstvím ve válce ani tím, že se dožije dalšího dne. Přesto tito piloti každý den vstali, létali a bojovali za svobodu své země i celé Evropy.
Rok 1946, Świdnica. Do města přijíždí transport vězňů – bývalých esesmanů, katů v koncentračních táborech. Mezi nimi se nacházejí i strážní z koncentračního tábora Gross-Rosen, které zajali spojenci a Sověti v roce 1945. Začíná zdlouhavé vyšetřování, v němž se jim polská prokuratura snaží prokázat vinu.
Kniha vypráví o osudech německého vojáka Lothara Herrmanna, který byl navzdory svému zdravotnímu stavu zařazen v roce 1944 do horské pěší divize, s níž putoval na východní frontu. Když už nebylo možné udržet pozice proti Rudé armádě, musely se německé jednotky uchýlit k chaotickému ústupu.
Podzemními tunely, plazením pod ostnatými dráty, plaváním a veslováním přes řeky, autem, letadlem, na korbě náklaďáku plného obrazů nebo pěšky. Mnozí z nejvýznamnějších Hitlerových stoupenců, kteří byli ještě na konci války v blízkosti Vůdcova bunkru v Berlíně, se těmito nejrůznějšími způsoby snažili uniknout z města.
Již mnohokrát se autorka přesvědčila, že akce „Kámen“ má neobvyklé, zvláštní kouzlo. Umí otevírat lidská srdce a lidi sbližovat. Není tedy divu, že je tu nové, rozšířené vydání. Prostřednictvím barevných fotografií přibližuje důležité události, které s prvním vydáním více či méně souvisí.
Malí uprchlíci, malí vojáci, malí vězni lágrů. Děti v místech, kam nepatří. Ze všech zvěrstev války jsou tato nejhorší. Ochránit nejslabší, nenechat jim ublížit. To je pohled dospělých. Jak ale válku vnímají děti?
Barbara Rylko-Bauer vypráví příběh své matky Jadwigy Heleny Lenartowicz, polské lékařky, zatčené v lednu 1944 gestapem. Jako politická vězeňkyně pracovala do konce války jako doktorka v několika koncentračních táborech, včetně Ravensbrücku, Gross-Rosen a Neusalz.
Ačkoli byl Karel Kuttelwascher (1916–1959) za druhé světové války nejúspěšnějším českým stíhačem RAF, jeho životu se dosud věnovala jen jedna knižní monografie, původně vydaná anglicky. Tento velký dluh naší historiografie nyní splácí publikace známého českého odborníka na leteckou historii.
Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky.
Koncentrační tábor Osvětim přestavuje bezbřehé lidské utrpení, ponižování, rozpad osobnosti, ale i hrdinský zápas o záchranu vlastní identity. Svět desatera naruby. Svět odvrácené strany lidských hodnot. Svět bez naděje, bez slitování vůči druhým, svět bez Boha.
Na sklonku druhé světové války se Adolf Hitler upínal k zázračné zbrani, která by zvrátila poměr sil. Šlo jen o bláznivou chiméru zoufalého muže, nebo byl nacistický jaderný program dál, než se všeobecně soudí? A jakou roli v tom všem hrál Protektorát Čechy a Morava?
Bill Close prožil válku pozoruhodným způsobem. Od obrany Calais v roce 1940 až po porážku Německa v květnu 1945, sloužil jako velitel tanku v Královském tankovém pluku - a přežil. Jedenáctkrát dostal jeho tank zásah nepřátelskou palbou a on se pokaždé zachránil. Často jen převzal velení jiného tanku a pokračoval v boji. Třikrát byl raněn.
V červnu 1944 zahájila Rudá armáda v Bělorusku na východní frontě operaci Bagration, masivní ofenzivu, která rozdrtila Hitlerovu skupinu armád Střed. Němečtí vojáci, kteří nebyli obklíčeni a zajati, se museli probojovat zpět k vlastním liniím přes stovky kilometrů nepřátelského území.
Statečný muž riskující svou kariéru i život v boji proti bezpráví v nacistické Třetí říši, nebo pouhý úředník, který vždy jen plul s proudem?
Kniha Poznaň 1945 – Bitva o Poznaň ve fotografiích a dokumentech je první svého druhu a obsahuje téměř čtyři sta fotografií a dalších obrazových příloh, často dosud nepublikovaných. Navíc je opatřena komentářem autorů. Jedná se tak o unikátní sbírku, která je uceleným záznamem bojů o pevnost Poznaň probíhajících v lednu a únoru 1945.