Kniha Lenin ve vlaku sleduje průběh Leninovy cesty z curyšského exilu přes válkou rozvrácené Německo na sever k hranicím Laponska až po závěrečné nadšené uvítání revolučními davy na Finském nádraží v Petrohradu. Autorka v ní propojuje příběh zaplombovaného vlaku i jeho svérázných cestujících s liberální únorovou revolucí v Rusku.
Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci – 22. srpna 1968 – v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech.
Ešte nikdy nebola história tak blízko nás ako v tejto knihe!
Dějinná traumata v minulém století jsou v knize představena čtyřmi klíčovými událostmi československých dějin: mnichovskou dohodou (1938), symbolizující „Bílou Horu 20. století“, kterou prorežimní propaganda využívala k legitimizování poúnorového režimu, necelým prvním rokem po osvobození Československa , kdy na příkladu osvobozené Bratislavy (4.
Nejsilnější velmocí evropského Východu bylo carské Rusko, jehož pozici ohrožovalo sílící císařské Německo jako nejvlivnější mocnost střední a západní části kontinentální Evropy.
Kniha provede zájemce po místech spojených s výsadkem SILVER A, a to jak s činností samotných parašutistů, tak i jejich pomocníků z řad civilního obyvatelstva. Místa jsou řazena chronologicky a nabízejí pohled na mnohé lokality tehdejšího protektorátu, kde Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček působili.
Byla Marie Terezie skutečně láskyplná, obětavá matka, která vedle vykonávání vladařských povinností ještě sama vychovávala svých šestnáct dětí, nebo byla chladná, vypočítavá panovnice, která se svými dětmi politicky kupčila? Měla mezi dětmi oblíbence, které upřednostňovala?
Necelé dva roky po komunistickém převratu v roce 1948 se v londýnském exilu scházeli uprchlí aktéři únorové krize, aby si vyjasnili příčiny svého vyhnanství.
Prvních devět měsíců Trumpovy vlády bylo bouřlivých, dramatických a vzbudilo emoce. Michael Wolff rozebral jednotlivé aféry, výroky a skutečnosti, charakterizuje lidi z Trumpova kabinetu, a co si o sobě myslí americký prezident sám. Pikantní ukázky z knihy vzbudily v USA takový rozruch, že se Trump pokusil její vydání zastavit.
Téma zdánlivé smrti, jejíž možnost děsila naše předky ještě v první půli minulého století (a některé jedince možná děsí dosud), téma, jímž se historiografie na západ od našich hranic zaobírá už delší dobu, rezonovala zatím jen slabě v prostředí české historiografie.
Do zabíjení se v postmoderních válkách nepouštějí lidé jako ostřílení všehoschopní zabijáci, ale jako "obyčejní muži", o nichž by vás to nikdy nenapadlo. Co je k tomu žene?
Jádrem již čtvrté knihy tzv. dadakorespondence Vladimíra Syrovátky jsou dopisy, které autor adresoval významným úřadům a institucím (patří mezi ně Kancelář prezidenta republiky, Policejní prezidium České republiky, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud či nejrůznější ministerstva).
„Před pěti lety mi důvěru dalo dva miliony sedm set tisíc voličů. Teď to bylo dva miliony osm set tisíc voličů. Takže jdu do dalších pěti let nabit důvěrou těchto občanů České republiky a věřím, že takovou důvěru nezklamu,“ prohlásil před plným volebním štábem v den svého vítězství znovuzvolený prezident Miloš Zeman.
Francouzská Cizinecká legie naverbovala veterány německé SS z ruin Evropy, aby bojovali v džunglích jihovýchodní Asie. Úspěšné pokračování předchozích dvou dílů pojednává o novém angažmá starých "hrdinů". Po krvavé lázni u Dien Bien Phu se poražení Francouzi stáhli do Evropy. Obávaný německý prapor byl rozpuštěn.
Každé velké drama má své finále, své osudové vyvrcholení. Nebylo tomu jinak ani se závěrem druhé světové války na evropské půdě. Odpočítáme-li od data německé kapitulace (8. květen 1945) sto dnů nazpět, ocitneme se na přelomu ledna a února 1945. Byl to čas, kdy si hitlerovci mohli připomínat dvanácté výročí nástupu k moci.
Publikace „Kapitán Otakar Jaroš – příběh hrdiny od Sokolova“ přináší první ucelený pohled na osud jednoho z nejvýznamnějších příslušníků čs. zahraničního odboje kapitána Otakara Jaroše.
Za hrady považujeme opevnené kamenné alebo drevené útvary postavené v staroveku alebo v stredoveku, ktoré mali obranný a útočiskový charakter. Sú to sídla šľachty a ich služobníctva, postavili ich z dôvodu obrany hraníc, obchodných ciest, na prezentovanie svojej moci a bohatstva. Slovenské hrady sa v stredoveku vyvinuli na mieste pôvodných slovanských hradísk.
Panovníci na území Slovenska je publikácia, ktorá širokej čitateľskej verejnosti ponúka základné informácie o dôležitých a zaujímavých panovníkoch, ktorí panovali na území Slovenska, a to od začiatku nášho letopočtu. Táto kniha nemá ambíciu vymenovať absolútne všetkých panovníkov v poradí, v akom vládli.
Tradice církevního života se v jednotlivých zemích a později i světadílech utvářely už od doby apoštolské. Některé přetrvaly staletí, jiné zanikly, přestože mnohdy uchovávaly vzácné hodnoty. Právě jimi se ve své nové knize zabývá významný současný teolog a církevní historik Hubert Wolf.