Spomienky básnika, prekladateľa, člena skupiny nadrealistov Vladimíra Reisela (1919 – 2007) na ľudí, literárne, spoločenské a politické okolnosti, ktoré utvárali jeho život. Už na gymnáziu publikoval svoje básne. Neskôr, počas štúdia na Karlovej univerzite v Prahe, sa zoznámil s významnými českými literátmi a zapojil sa do kultúrneho diania.
Současná situace v Evropě nás nutí se znovu zamyslet nad významem slov hranice, cizinec a integrace, a to jak ve smyslu státním či politickém, tak ve smyslu kulturním, jazykovém, náboženském a dalšími. Do jaké míry jsou tyto pojmy determinovány svými historickými kořeny?
Kniha věnuje pozornost americkým prezidentům, které spojuje období, v němž hrála velmi důležitou úlohu média, zejména pak televize. V současné době jsme svědky důležité změny. Kdokoliv v době před-internetové chtěl sdělit svůj postoj nebo jen informovat o události jíž byl svědkem, potřeboval přístup do médií.
Vzpomínky vojáka císařské gardy na Napoleonovo tažení do Ruska roku 1812.
Předkládaná kniha ukazuje na životě vybraných osobností krutost a zcela zjevnou podobnost obou totalit - komunistické i nacistické - proto byli záměrně vybrání lidé postižení oběma totalitami, ale také obrovskou odvahu a statečnost těchto lidí v boji za svobodu.
Ani dve desaťročia nestačili Slovensku na to, aby sa vyrovnalo s kauzou únosu syna vtedajšieho prezidenta Michala Kováča z augusta 1995. Ako únos zasiahol do životov konkrétnych ľudí, ktorí sa k nemu zrazu priplietli, hoci o to vôbec nestáli?
Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu.
Monografie Vratislav První král Čechů vychází z autorovy doktorské práce obhájené na Masarykově univerzitě v Brně. Nejedná se o klasickou biografii, kterou není možné na základě dochovaných pramenů v případě prvního českého krále napsat tak, aby splňovala požadavky moderního životopisu.
Zdálo by se, že o osudech šumavských převaděčů přes hranici tvořenou železnou oponou i těch, kteří se sami pokusili o útěk, bylo již „všechno“ napsáno. Tato knížka vás ale přesvědčí, že tomu tak není. Jednotlivé příběhy jsou navzájem provázány jak tematikou, tak i prolínáním osudů jejich protagonistů.
Už sám běžně používaný název tohoto dramatického dění, sevřeného v létě 1934 do několika desítek hodin, je paradoxem: převážná část událostí, včetně hromadných poprav, se totiž odehrála ve dne. Adolf Hitler a jeho souputníci se tehdy postarali o dějinný unikát.
Karel Jíše se narodil v roce 1891, v období první republiky byl parlamentním a politickým zpravodajem Českého Slova a později také šéfredaktorem. V prosinci 1939 odešel do exilu. Působil na Středním východě a v Londýně. V Londýně se názorově rozešel s představiteli národních socialistů a demokratů a se. Benešem.
Předjařím obvykle nazýváme období, které následuje po zimě, jež nás sužuje nevlídnými podmínkami, veskrze nepříjemným mrazem a nepohodou. S předjařím naopak přichází naděje a optimismus.
Vedec a vysokoškolský pedagóg doc. Ing. Ján Dudáš, DrSc. (autor knihy kritických reflexií Absurdity vysokých škôl a inteligencie na Slovensku) v novej publikácii ponúka čitateľovi analýzy a informácie o všetkých hlavných svetových náboženstvách od hinduizmu a budhizmu cez judaizmus a kresťanstvo až po islam.
První díl edice dokumentů Vatikánský rozhlas pojednává o počátcích tohoto rádia a jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a Pia XII.
Kniha analyzuje vnitřní dění v politických i vojenských strukturách uvedené organizace a zasazuje je do kontextu vývoje studené války a událostí v sovětské zájmové sféře v Evropě.
Kniha Quo vadis, Titus?
Poslední okamžiky dvaceti proslulých královen a císařoven, počínaje sebevraždou egyptské královny Kleopatry a konče dramatickou autonehodou belgické královny Astrid. Kniha sugestivně líčí popravy Marie Stuartovny a Marie-Antoinetty, vraždy Agrippiny, císařovny Sisi nebo carevny Alexandry, stejně jako dlouhé loučení se životem Kateřiny II.
Aj znalca Bratislavy prekvapí, koľko unikátov skrýva mesto a jeho okolie. Dozvieme sa o korune na veži Dómu, o gobelínoch, o tradícii vežových koncertov, o lodnej a mestskej doprave, vodných mlynoch aj o mestskom osvetlení, nazrieme do prešporksých dvorov, navštívime prešporské hostince a hotely...
Každodenný život v Bratislave v rokoch 1939 - 1945 podľa oficiálnej dobovej tlače, od vzniku Slovenského štatu po koniec vojny.
Štefánka, Astorka, Luxorka, Metropol, Grand - to boli miesta stretnutí umelcov, novinárov a behémy. Najobľúbenejšie však boli chýrne bratislavské viechy. Za dlhými stolmi v mieri a priateľstve svorne popíjali Slováci, Maďari, Česi a Nemci, zabávali sa bohatí aj chudobní, náhodní hostia aj štamgasti.