Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. Jaké události plnily stránky novin, kolik stál lístek do kina, jak vypadala tehdejší auta nebo co se tenkrát nosilo za oblečení?
Vydejte se strojem času do temného období roku 1952!
Rok 1951 patří k těm, které opravdu nemají dobrou pověst. Politické procesy jsou v plném proudu, studená válka zuří na obou stranách železné opony. Jenže i v těch nejtemnějších časech existují střípky radosti. A tou největší je vždy příchod nového života.
Rok 1950 patří k těm temnějším. Vrcholily politické procesy i studená válka. Velké dějiny zažívaly své velké dny. Ale i v tomto čase si mezi balvany velkých historických událostí razí cestu proud běžného života. Na Barrandově natáčejí Temno a v Karlíně se hraje Nebe na zemi.
Z hlediska proslulosti rok 1949 za svým předchůdcem silně pokulhává. Je to však opět jedna z mnoha dějinných nespravedlností. Právě v roce 1949 totiž doopravdy startuje většina změn, které máme s nástupem komunismu spojené.
Absolvovala studijní pobyty u FBI a Kanadské královské jízdní policie. Podílela se na vyšetřování nechvalně proslulých Orlických vražd. Za více než třicet let své kariéry pomáhala objasnit stovky vražd, loupeží i znásilnění. Jiřina Hofmanová je legendou české kriminalistiky.
Zločin má i ženskou tvář – a nikdo to neví lépe než Lucie Bechynková, zločinožroutka a spoluzakladatelka oceňovaného podcastu Opravdové zločiny. Čeho všeho jsou ženy schopny? Co je k mnohdy brutálním činům vede? A jak vypadá osobní i pracovní život policistky, soudní psycholožky nebo ředitelky věznice? Poznejte téma zločinu z opomíjeného úhlu pohledu!
Rozsáhlý esej profesora Petra Čorneje je věnován vývoji a proměnám pohledu na nejvýznamnějšího husitského vojevůdce v průběhu 6 staletí. Ukazuje, jak se Žižkovo hodnocení měnilo a zrálo v souvislosti s dobou, ve které se formovalo.
Borovanský probošt Konrád Fischer (1631–1701) se zapsal do širší povědomosti tím, že v rámci rekatolizačního úsilí nechal pokácet dub, pod nímž se údajně narodil husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Tento čin do jisté míry zastřel ostatní proboštovy aktivity, které se odehrávaly během bouřlivých let třicetileté války a v časech poválečného vývoje.
Sme pripravený na každodenný život v digitálnom paralelnom “Metavesmíre”, ktorého súčasťou je nevyhnutne aj umelá inteligencia? Viete čo je to Metaverzum? Alebo ak chcete Metavesmír? Viete, že už v ňom žijeme takmer všetci?
Nájdite odpovede na to prečo sa zhoršujú pracovné podmienky, prečo sú nízke mzdy, nedostatočné štipendiá na vzdelanie a nízke dôchodky, prečo rastúce ceny a prečo sú zničené systémy zdravotnej starostlivosti, či úplne zanedbaná veda a vzdelávanie.
Liberalizmus, ako model založený na slobode bez zodpovednosti, je vlastne prekážkou k dosiahnutiu slobody, tak pre jednotlivca ako aj pre spoločnosť ako celok. Vnútorný prediktor ZSSR v tejto práci prichádza so tézou, že súčasný liberalizmus je v podstate nepriateľom slobody a v skutočnosti slobode bráni.
Kniha se zabývá významem lékařských osobností českého původu v rámci Druhé vídeňské lékařské školy. Hlavním jejím cílem je zhodnotit, jakou tato škola sehrála úlohu jak v oblasti medicíny, tak z pohledu české historie, a posoudit, zda její reprezentanty a jejich dílo lze označit za hodné světového jména a významu.
Při procházkách Malou Stranou mnoho lidí napadne: Bydlí tady vůbec někdo? Nebo už se z centra Prahy stal pouhý skanzen pro turisty?
Málokterá problematika dějin amerického kontinentu přitahuje takovou pozornost české veřejnosti jako otázka vztahů mezi Indiány a bílým obyvatelstvem Ameriky, kromě jiného tvořící součást historie tzv. Divokého západu.
Jedním z páteřních témat knihy výtvarníka Jiřího Sozanského Valdice/ Odsouzeni k neexistenci je složité hledání vztahu – nebo spíše míjení – s lidmi, kteří prošli zkušeností politického věznění, a to zvláště v 50. letech.
Toto je příběh Davida Placzka, nejstaršího syna židovských idealistických průkopníků v Palestině — německé matky a českého otce. David zde bohatým a jedinečným jazykem popisuje, jaký byl jeho každodenní život a jak přežil holokaust daleko od své vlasti a domova.
Když nemáte na výběr, musíte zkusit i nemožné – dostat se přes Mexiko do Spojených států. Třeba budete mít štěstí a cestou vás jen okradou, ale nezabijí. Nebo neznásilní. Doma není na co čekat. Salvadorský novinář Óscar Martínez podnikl beznadějnou cestu mezi středoamerickými státy a USA několikrát.