Období Protektorátu Čechy a Morava bezesporu patří mezi nejtemnější etapy naší historie a byl o něm vydán bezpočet knih.
Knihu Jak praskaly švy napsal Dušan Spáčil a Kateřina Čechová. Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy definitivně "popraskaly švy" spojující Čechy a Slováky v jednom státě. Přinesl náš "sametový rozvod" více pozitivního obou národům? A proč k němu vůbec došlo?
Po dvou letech od prvního vydání přichází Karel Sýs s podstatně rozšířenou verzí titulu, který před dvěma lety vzbudil mimořádnou pozornost. O svobodném zednářství byly napsány stovky knih, a přece je právě tahle výjimečná.
Autor knihy nazval prvú kapitolu : Maďarské martýrium. Išlo nielen o martýrium maďarského národa ale ešte viac o martýrium nemaďarských národností, ktorých bolo v neskoršom trianonskom Maďarsku takmer 3 milióny (z toho vyše pol milióna Slovákov, asi milión Nemcov a vyše 800.tis. Židov...). Boje prvej svetovej vojny, kde zahynulo vyše 15.
Socialismus selhal, kapitalismus krachuje – důkazem toho je probíhající ekonomická krize, která zdaleka ještě neskončila a která už možná nikdy neskončí. Co bude následovat?
Lidice, Ležáky, Javoříčko, Leskovice a další místa, kde kdysi hořely ohně Smrti. A s nimi spojené dávno zapomenuté příběhy a lidské osudy: muž, který zabil svého syna, zapovězená láska, která vedla k vyhlazení Lidic, tajná mše nad hrobem zavražděných lidických mužů, chlapec z Ležáků, který na poslední chvíli unikl svým katům.
Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru.
Tato kniha je věnována významné postavě naší vědy Čeňku Strouhalovi, prvnímu profesorovi experimentální fyziky na české univerzitě v Praze. Autor přibližuje jeho vědecký, pedagogický i organizační odkaz, ale i jeho osobní život.
Studie vývoje kulturního dění a životního stylu se skládá ze tří částí. Dílo představuje nové pojetí problematiky i v mezinárodním kontextu. Od podobných lexikálních prací se liší především snahou o jasné časové zařazení a o podloženost na základě dobových pramenů.
Za první světové války se stal běžnou součástí slovníku krajanských komunit pojem "naše česká věc". Zjednodušeně se tak nazýval program československého zahraničního odboje, jehož cílem byl rozpad Rakousko-Uherska a vznik nezávislého československého státu.
Během let 1956–1960 proběhlo na Středním východě velmocenské „střídání stráží“. Britské a francouzské pozice v regionu byly natolik oslabeny, že se Spojené státy, dosud angažované především v zemích přiléhajících k jižní hranici Sovětského svazu, chopily své mocenské role také v arabských zemích.
Přední slovenský historik a dlouholetý ředitel Historického ústavu v Bratislavě Dušan Kováč podává čtivou a zajímavou syntézu dějin našeho východního souseda, s nímž Češi sdíleli v 20. století jeden státní útvar, Československo.
Historik Martin Kučera řeší v této monografii jednu ze základních otázek výzkumu národních dějin, totiž otázku dějin kultury, která podle jeho názoru v české vědecké literatuře dosud není adekvátně zpracována.
Když se řekne „válka o Náhorní Karabach“, většina z nás si nejspíš matně vzpomene, že to bylo dávno a daleko. A málokdo bude vědět, že tam od května 1994 panuje „dočasné“ příměří – ani válka, ani mír, stav, který se mezinárodní společenství marně snažilo pomoci nějak uspořádat.
Thilo Sarrazin (* 1945) je jedním z nejvýraznějších německých politických myslitelů současné doby. Tento ekonom, špičkový úředník a politik dosáhl doktorského titulu na univerzitě v Bonnu (disertace o vědecko-teoretických problémech hospodářských dějin z hlediska kritického racionalismu), působil mj.
Většina lidí by řekla, že problém antisemitismu skončil s druhou světovou válkou. Autor knihy Autodafé, Emanuele Ottolenghi nás však přesvědčuje o opaku. Antisemitské předsudky, existující v Evropě po staletí, trvají dodnes. Jen se inovovaly, přizpůsobily.
Rozsáhlé paměti francouzského spisovatele a politika Françoise-Reného de Chateaubriand (1768–1848), psané postupně několik desetiletí, byly svým autorem předurčeny k posmrtnému publikování.
Přestože je Česko malá země v srdci Evropy, vyslala jako třetí stát (tehdy ještě Československo) na světě svého reprezentanta do vesmíru. Za „Čechy v kosmu“ lze však v širším měřítku považovat i mnoho dalších pracovníků v nejrůznějších oborech, kteří se tematikou vesmíru zabývali. Jejich životním osudům a práci je věnována tato kniha.
Autoři knihy Slaný Ivana Hušáková a Vladimír Pribyl, která vychází v edici Zmizelé Čechy, se snaží slovem i obrazem poodhalit ztracenou tvář města Slaného a přiblížit, jak se měnila jeho podoba během věků. Úvodní texty doprovází 192 unikátních archivních fotografií a jiných obrazových reprodukcí.
Známý francouzský historik Alain Corbin v mistrovsky vyprávěné studii Vesnice kanibalů postupuje jako skutečný vyšetřovatel záhadného a podivného masakru.