Životopis poslednej veľkej legendy svetovej literatúry 20. storočia Gabriela Garcíu Márqueza je jedinečným dielom a diele jedinečného spisovateľa. Jeho autor, anglický literárny historik a jeden z najuznávanejších znalcov latinskoamerickej literatúry Gerald Martin, ho písal takmer sedemnásť rokov.
Starověký Egypt fascinoval Evropany odedávna, ať šlo o Řeky, Římany, středověké cestovatele, dobrodruhy, sběratele i zloděje starožitností, o vědce či o pseudovědce.
Na českém knižním trhu dosud ojedinělá publikace provází dějinami pošty, nejstaršího komunikačního prostředku lidské civilizace, od starověkých poselských systémů až po současnost.
Dějiny sebevražd, tohoto společenského jevu prvořadého významu, v průřezu časem a u jednotlivých národů, nebyly dosud napsány. Dílo Martina Monestiera, skutečná encyklopedie, evokuje veškerou mnohotvárnost lidského chování vedoucího k sebevraždě.
Rudolfov patří historicky mezi deset nejvýznamnějších českých kutišť na stříbro a druhé nejbohatší ložisko v jižních Čechách. Vedle Jáchymova a Kutné Hory se uvádí jako třetí nejdůležitější těžební oblast renesančních Čech, se kterou na dlouhou dobu skončilo produktivní dolování drahých kovů u nás.
Dějiny Ruska se tradičně považovaly za součást dějin Evropy a interpretovaly se převážně na základě evropských pramenů. Této metody se držel například i T. G. Masaryk ve svém klasickém díle „Rusko a Evropa“, i když si byl zřejmě dobře vědom skutečnosti, že evropské vlivy nejsou v ruských dějinách a kultuře jediné.
Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění.
Kniha o raném období života zakladatele Církve sjednocení, který v Severní Koreji strávil pět let v pracovním táboře. Autor - soulský zpravodaj The Washington Times a The Guardian - strávil několik let vyhledáváním lidí, kteří znali Son-mjong Muna jako mladého muže, a vedl s nimi rozhovory.
Publikace slovem i obrazen přibližuje sto archeologických nálezů z celého světa, které posunuly poznání o vývoji člověka.
Deníkové zápisky a komentáře k politickým událostem, k postupu válečných operací druhé světové války a úvahy o budoucím vývoji z pera jednoho z nejvýznamnějších českých historiků doby první republiky Jana Slavíka (1885-1978).
Jde o příběh chlapce, jeho příbuzných a lidí, s nimiž přicházel do styku, v průběhu stupňujících se protižidovských opatření z roku 1942, kdy docházelo k „urychlenému odbavení“ Židů spočívající: v jejich identifikaci a označení, ve vytržení ze všech sociálních vazeb, v omezení všech činností, ve zbavení všeho majetku, v internaci, a v deportaci (kdy
V roce 2008 nás opět čeká "osmičkové" výročí - jedno z těch, které nás osudově provází dějinami, výročí Mnichovské konference z roku 1938, která způsobila dočasný zánik československého státu a umožnila Hitlerovi zahájit jeho vysněnou válku za světovládu.
Kniha se soustředí na mocenské systémy dané geopolitickou strukturou, jež určovaly podobu Evropy po Vídeňském kongresu 1815, v roce 1848, po vzniku Itálie a Německa a Versailleském míru 1919.
Václav Makrlík se ve své knize Češi a Evropa pokusil publicistickou formou vyložit české politické dějiny z hlediska začleňování našeho národa do dobových evropských struktur. Ukazuje, jak nacionalistická a později komunistická historiografi e tyto kroky bu. ignorovala a nebo desinterpretovala ve smyslu národnostní či třídní nenávisti.
Kdo začal druhou světovou válku?
Bohuslav Chňoupek - pozoruhodná a zároneň rozporuplná postava česko-slovenskej politiky druhej polovice 20. storočia. Inženier ekonómie pracoval ako novinár slovenských denníkov Smeny a Pravdy. v 60. rokoch bol spravodajcom v Moskve a neskôr krátko riaditeľom Česko-slovenského rozhlasu.
Bohuslav Chňoupek - pozoruhodná a zároveň rozporuplná postava československé politiky druhé poloviny 20. století. Inženýr ekonomie pracoval jako novinář ve slovenských denících Smena a Pravda, v 60. letech byl zpravodajem v Moskvě a později krátce řídil Československý rozhlas.
