Otto Henning se v roce 1943 po návratu ze severoafrického bojiště vrátil do Německa ke své výcvikové rotě a byl nejprve nasazen jako instruktor na obrněném průzkumném vozidle. Po absolvovaném poddůstojnickém kurzu ho přeložili k 130. pancéřovému průzkumnému praporu, součásti tankové divize Panzerlehr.
Celobarevná fotografická publikace s poutavým textem Zdeňky Černoškové nenabízí čtenářům pouze pohled do historie jihomoravského městyse Vranov nad Dyjí, ale ukazuje i srovnání historických snímků se současnými fotografiemi Ondřeje Bednaříka. Kniha je tak souborem unikátních dvojic pohledů na městečko, zámek a také na Vranovskou přehradu.
Kniha věnovaná identitě strukturované židovské menšiny v českých zemích v první Československé republice vytváří celek s monografií Židé v českých zemích po šoa – Identita poraněné paměti (Marenčin PT 2016).
Nosným tématem knihy "Kam kráčíš, ČSA?
Kompletní vydání fenomenálního rozhlasového seriálu „Lidi mají rádi příběhy. Samy o sobě třeba nejsou nijak převratné, světodějné, ale zapadají jako různobarevné kamínky do velké mozaiky dějin. Kdyby nebyly do té mozaiky zasazeny, tak by v ní něco chybělo, prostě by tam zelo prázdné místo.
Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého) státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají přitom k mnohdy překvapivým závěrům.
11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Asne Seierstad. Nenapsala knihu o boji s terorismem, ale o jedné afghánské rodině. Sultán Chán, knihkupec z Kábulu, ji nechal zblízka pozorovat život v jeho domácnosti.
Kniha popisuje část retribučního soudnictví, jímž domácí poválečná spravedlnost reagovala na zločiny spáchané v temném období našich dějin, vymezeném dekrety prezidenta Edvarda Beneše mezi 21. květnem 1938 a 31. prosincem 1945.
Proč by měla Evropská unie získat vlastní politickou moc a jak by se něco takového mohlo uskutečnit?
Kniha Olina Jurmana Stopy hrdinů je osobním pohledem na statečnost a zradu. Jednotlivé příběhy slávy a utrpení nejsou seřazeny podle časové přímky. Autor chtěl, aby si čtenář uvědomil, že od hrdinství je velmi blízko ke zradě. Kniha ukazuje, že v historii je mnoho případů, kdy se z hrdinů stali zrádci. Mnohdy záleží jen na úhlu pohledu.
Osudy 75 zámeckých rezidencí a jejich majitelů jsou zároveň příběhem českých dějin. Od vysoké politiky a diplomacie po intimní vztahy, od válek, zločinu a intrik k obětavosti, od slávy po zavržení. Osobnosti světoznámé i ty pozapomenuté, proslulé objevy či umělecká díla se svými mecenáši.
