Klášter Zlatá Koruna – nevšední místo s bohatou historií opředené mnoha tajemstvími a záhadami. Podle legendy klášter založil Přemysl Otakar II. ze zbožných pohnutek. Před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. prý učinil zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Důvody však byly i politické.
Pašerák, vězeň, zloděj, námořník, bojovník, zachránce. Příběh hrdiny. Ve třinácti letech se Noah Klieger během německé okupace Belgie připojil k podzemní organizaci a pomáhal pašovat do Švýcarska židovské děti. V šestnácti přijel za mrazivého rána jako vězeň do Osvětimi. A ve dvaceti se po osvobození koncentračních táborů dostal na svobodu.
Feminismus má mnoho podob a mnoho historií. Často neznámých či zapomenutých — ale stále inspirativních. Když se řekne feminismus, vybaví se nám známé obrazy: pochodující sufražetky, pálení podprsenek, duhové vlajky. Boj za genderovou emancipaci má však mnohem pestřejší a mnohdy delší dějiny než ty, které si vypráví západní společnost.
Kniha Smrt boha smrti předkládá příběh plný odvahy a sebeobětování, ale také zrady a kruté pomsty. Autor zná dobře všechny aktéry tohoto dramatu. Vždyť to byl právě on, kdo se v knize Za Heydrichem stín z roku 1947 pokusil jako první objasnit pozadí a průběh atentátu.
Životní příběh blízkých přátel a píseckých politických vězňů Oty Sekyrky a Dagmar Šimkové z let 1947 - 1990. Přátelství v nepřátelské době spojilo v 50. letech dva mladé lidi, teď, po mnoha desetiletích, spojilo i dva autory, kteří napsali knihu se stejným podtitulem.
Kniha Rusko a slovanský svět: staletí soužití a střetů navazuje na sérii publikací projektu Konference mladých slavistů spojeného s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy.
Cílem této knihy je upozornit na téma z naší historie, jež je v posledních desetiletích naší historiografií spíše opomíjené, a tudíž v širším povědomí nepříliš známé. Avšak i pro ty, kdo o situaci v Sudetech kolem Mnichova něco vědí, jsou události s ní spojené nejasné a obestřené množstvím dohadů.
Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě. Především se jednalo o vojenské vítězství západních Spojenců nad Německem a Rakousko-Uherskem.
Tato kniha sleduje původ a obsah zákona o občanských právech z roku 1964 a jeho důsledky. Norma, jejímž prvotním účelem bylo zrovnoprávnit černochy na jihu Spojených států, přinesla osudný odvrat od principu svobody. Vyplynula z ní neblaze proslulá afirmativní akce a nakonec i ideologie politické korektnosti.
Když Marc Seifer psal v roce 1996 knihu Nikola Tesla: vizionář – génius – čaroděj (Triton, 2007), snažil se odhalit fakta o Teslově roli ve vývoji četných vynálezů (zejména vynálezu indukčního motoru, vícefázového systému střídavého proudu, dálkového ovládání, robotiky a bezdrátové komunikace), neboť se v tomto ohledu šířila spousta mylných informací.
Skutočný príbeh obdivuhodnej ženy, ktorá prekonala hrôzy Osvienčimu a teraz aj Covidu, napísala samotná Lily Ebertová so svojím pravnukom Dovom Formanom. Keď preživšiu holokaustu Lily Ebertovú v roku 1945 oslobodili, americký židovský vojak jej dal bankovku, na ktorú napísal: „Veľa šťastia a radosti.
Na přesvědčení, že člověk je od přirozenosti sobecký a nedůvěryhodný, se vzácně shodnou všichni, zastánci levice i pravice, psychologové i ekonomové, myslitelé dnešní i ti dávno mrtví.
Zatímco Češi považovali společný stát za de facto stát český, za naplnění představy o české nezávislosti, pro Slováky byl od samého počátku jen jednou z etap na cestě k dosažení samostatnosti. Kniha Jana Rychlíka na příkladu našich nedávných dějin dokazuje, že otázky vztahů mezi národy a národnostmi zůstávají i v Evropě na počátku 21.
Hodiny Posledního soudu ukazují, kolik času zbývá světu do katastrofické půlnoci, možné globální pohromy. Od roku 1947, tedy téměř od počátku atomového věku, je tento symbol průběžně aktualizován. V dramatickém 20.
Dílo je unikátním knižním projektem, obsahuje několik skutečných příběhů, v nichž došlo ke spáchání zločinů, ovšem ne obyčejnými zločinci, nýbrž chybami v justičním systému. Autoři Marie Formáčková a kolektiv upozorňují na pochybení těch, kteří by měli zákon a spravedlnost chránit, tedy policistů, státních zástupců a soudců.
Jedno z prvních literárních děl vyprávějících o stalinských represích v SSSR a o krutých podmínkách v gulazích na Sibiři. Poprvé kniha vyšla v Miláně v r. 1967, v SSSR byla Strmá cesta poprvé publikována od roku 1988 do roku 1989 v časopis Daugava (Riga), předtím byla distribuována v samizdatu.
Karel Engliš pocházel z chudé rodiny ve Slezsku. Díky svému talentu, píli a houževnatosti se vypracoval na předního československého národohospodáře. Nespokojil se však jen s akademickou půdou, ale snažil se své názory a teorie prosadit v praxi. Byl dlouholetým ministrem financí, bez něhož si vládu v určité době nedokázal nikdo představit.
První ročenka Muzea paměti XX. století. Obohacuje českou veřejnou rozpravu o odborné a popularizační periodikum obsahující kvalitní příspěvky, které vyváženě a přitom kvalifikovaně reagují na aktuální dění v oblasti historické paměti.
Kniha zachycuje životní příběh Miloše Šuchmy (*1940), který v roce 1968 spolu zakládal Klub angažovaných nestraníků a po své emigraci do Kanady, kde se stal šéfredaktorem časopisu Západ a předsedou Českého a Slovenského národního sdružení v Kanadě, patřil ke stěžejním osobnostem československého exilu.
Autobiografické vzpomínky politického vězně, exulanta a akademického malíře Pavla Vošického zachycují přibližně půlstoletí jeho života, od dospívání na konci druhé světové války až po zhroucení komunistického režimu. Autor zažil komunistický kriminál, kam se dostal na konci padesátých let za protistátní výroky, když vykonával základní vojenskou službu.