Ve svém klasickém bestselleru Úvod do tantry nabídl lama Ješe hluboký a průzračný vhled do sofistikovaných metod tibetské buddhistické tantry.
Roba Preece a jeho tvorbu charakterizuje celoživotní úsilí o integraci tibetské tradice tantrického buddhismu do západní mentality, psychologické struktury a životního stylu tak, abychom mohli opravdu Zakusit esenci tantry.
Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti? Proč při židovské svatbě nevěsta sedmkrát obchází ženicha a z jakého důvodu by měl ženich na konci obřadu rozdupnout skleničku?
Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku. Jak říká, příliš dobýváme prostor, místo abychom posvěcovali čas.
Kniha Dějiny pohanské Evropy je mimořádně čtivým přehledem pohanských náboženství ze všech částí Evropy, který se přitom vyznačuje vědeckým a historickým přístupem a zpracováním. Pohanství se v pojetí autorů neomezuje jen na klasické náboženství antiky, ani na protikřesťanské nebo humanistické pojetí lidského světa.
V knize Půda, duše, společnost předkládá mírový a ekologický myslitel Satiš Kumár čtenářům trojici pilířů, na kterých stojí udržitelná budoucnost nás všech: životní prostředí, osobní harmonie a morální hodnoty.
Jedným z najskľučujúcejších javov dnešnej doby sú smrtiace útoky v mene islamu, ku ktorým pravidelne dochádza. Takmer rovnako skľučujúce sú neustále uistenia západných politických lídrov a médií, že tieto násilnosti nemajú „nič do činenia s islamom“.
Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv.
Sborník textů, který držíte v ruce, zachycuje pomyslný šepot, jenž už několik staletí šveholí mezi východními tradicemi buddhismu a naslouchajícími českými adresáty.
Autor se zabývá islamologií a arabistikou, se specializací na studium arabského křesťanství. Překládá z písemného dědictví, které zanechali křesťané všech denominací píšících arabsky mezi 8.-13. stoletím.
Kniha Šťastie: Jediná skutočná prosperita je súčasťou obľúbenej série kníh Nový spôsob žitia, ktorá nabáda čitateľov, aby preskúmali svoje podmienené systémy viery a predsudky obmedzujúce ich schopnosť prežívať život v celej jeho bohatosti, a aby sa od nich oslobodili.
Hnev zredukovaný na najnižšiu úroveň sa stáva odpustením. Napriek tomu nás všetky odveké ľudské pravidlá učia: „Zbavte sa hnevu a odpúšťajte.“ Akoby hnev a odpustenie boli také protikladné, že nie je možné cítiť hnev a zároveň si zachovať schopnosť odpúšťať. V živote je však všetko prepojené ako noty veľ kolepej symfónie.
Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli.
Dvojjazyčná verze žalmů v českém překladu Viktora Fischla s výběrem Rašiho komentářů. Česko-hebrejské vydání s výborem z Rašiho komentářů. Rašiho komentáře přeložili Ivan Kohout a Jan David Reitschlager.
Karma sútra je první knihou ze série Hingori súter – snadno srozumitelných a čtivých knih, které v sobě obsahují duchovní moudrost starodávných indických mistrů. V současnosti lidé potřebují pochopit své duchovní kořeny, svou skutečnou podstatu a dosáhnout poznání, které z nás může učinit duchovní mistry.
Ákášické záznamy jsou jakýmsi energetickým archivem a současně kronikou pouti duše každého jedince. Publikace popisuje, jak můžeme všichni tento zdroj využít k léčbě našich ""posvátných zranění"". Radí, jak korigovat vzorce, které nás omezují, a chování, jež nás brzdí ve schopnosti procítit vlastní skutečný potenciál a Božskou povahu.
Třetí díl Legend Židů pojednává o „Mojžíšovi na poušti“. Louis Ginzberg v něm uplatnil i své mimořádné znalosti židovské symboliky. Sám říká: V době, kdy lid Izraele vyšel z Egypta – když se dům Jákobův odpoutal od lidu mluvícího cizí řečí –, stal se „Jákob svatostánkem Jeho a Izrael Jeho panstvím“.
Mnoho současných knih o meditaci nevěnuje judaismu velkou pozornost. Ačkoli si většina autorů zřejmě uvědomuje, že v judaismu jsou i mystické prvky, jejich diskuse se obvykle omezují na kabalu a chasidské mistry. Většina knih o meditaci staví do popředí východní praktiky a v některých případech i křesťanskou meditaci, ale židovskou meditaci v podstatě ignorují.
Martin Buber zasvětil čtyřicet let svého života sbírání a převyprávění legend o chasidimu. Tyto příběhy – stručné, energické, často záhadné – jsou skutečnými texty chasidů. Jejich prostřednictvím je vyjádřena intenzita a svatá radost, kterou se Bůh stává viditelným ve všem.
Duchovní cesta, kterou ukazuje Osho, je dobrodružná výprava za poznáním funkcí mysli, nevědomí, podvědomí a vědomí, jejímž cílem je objevení toho největšího pokladu - vlastní přirozené podstaty.