Oproti mechanismům, jimiž se panovník až do doby klasicismu snažil zajistit bezpečí svého teritoria, staví Foucault technologie bezpečnosti, resp. korelace mezi nimi a populací. „Teritorium“ a „populace“ slouží jako protikladné póly, mezi nimiž se jeho uvažování rozvíjí. Jak došlo k přechodu od svrchovanosti nad teritoriem k regulaci populace?
Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství.
V knize se Foucault pokouší objasnit metodologická východiska svých tří předcházejících historických studií.
Výbor z Foucaultových článků a rozhovorů, který dokládá proměny jeho myšlení od 60. let až do jeho smrti.
První část vrcholného díla francouzského filosofa a historika, které představuje analýzu sexuality jako jedinečné formy zkušenosti, která se stává předmětem vědění, vznikajícího na průsečíku medicíny, politiky, ekonomie a filosofie.
V Magrittovom obraze, kde je fajka a pod ňou nápis Toto nie je fajka, našiel autor knižky spochybnenie princípu napodobňovania, ktorý dlho vládol v západnom maliarstve a nielen tam. V Magrittovom maliarstve sa podľa Foucaulta dostáva do obehu obraz bez vonkajšieho vzoru, bez imitácie niečoho daného.
Dnešní humanitní vědy nejsou jen oblastí vědění: jsou praktikami a institucemi. M. F. analyzuje jejich zrození, vzájemné vztahy. „Člověk“ se objevil v našem vědění nedávno. Nebyl objektem zájmu po tisíceletí: zrodil se díky proměně naší kultury. V tomto díle nejde o „dějiny“ humanitních věd, ale o archeologii současnosti.
Moderná spoločnosť sa zvyčajne honosí humanizáciou trestania a rada poukazuje na to, že svojvôľu monarchického mučenia nahradila princípmi zákonnosti a nápravy. Foucault jej vyzlieka pláštik humanizácie a nachádza pod ním postupné disciplinovanie a kontrolu - pojmy, ktoré patria k základným atribútom moderny.
Podľa Foucaultovho názoru vysloveného v tejto knihe blíži sa čas, keď sa rozplynú chiméry humanizmov a ukáže sa, že antropologická koncepcia ľudského bytia je nezlučiteľná s bytím jazyka. Kniha sa stala kultúrnou udalosťou šesťdesiatych rokov a vyniesla svojho autora na popredné miesto na svetovej intelektuálnej scéne.
