Knihou kázání Martina Grubera prosvítá osobitý humor, důkladná znalost keltské mytologie i spirituality a nadčasovost poselství evangelia. V divokých paradoxech a přímočarosti textů se zrcadlí složitá životní cesta tohoto kněze a básníka, jeho vášnivost pro Krista a ryzí touha po Bohu.
Koučing je nová pomáhajúca profesia. Kresťanský koučing je proces osobného rastu obohatený o Božiu perspektívu a rôzne aspekty viery. Publikáciu odporúča Asociácia kresťanských koučov.
OBSAH Predslov Morálka a etika Problém vedeckej etiky O pôvode morálnych noriem Realizmus v etike Prirodzenosť a dokonalosť Význam povinnosti Zákon prirodzenosti Humanizmus a cieľ človeka Problémy pravdy a milosrdenstva Problém nezištnosti Správna interpretácia učenia o šťastí Vzťah k príjemnosti Hodnoty Čo je to askéza?
Autor mistrným způsobem otevírá Žalmy jako důležitý pramen křesťanské spirituality. I když se jednotlivé starozákonní Žalmy liší svým obsahem, jedno mají společné – jsou modlitbou. Ten, kdo v nich promlouvá, v nich děkuje za splnění proseb. Obdivuje krásu Bohem stvořeného světa. Uvědomuje si své provinění.
Marek Jakoubek ve své intelektuálně provokativní knize nabízí kritický pohled na slavnou publikaci Fredrika Bartha Ethnic Groups and Boundaries, která je považována za jednu z klíčových zakladatelských prací v oblasti studia etnicity. Úspěch a zásadní pozici Barthovy práce chápe Jakoubek jako badatelskou otázku a ptá se po příčinách tohoto renomé.
Víte, že pravým scenáristou Matrixu nebyl nikdo jiný než René Descartes?
Malá knížečka, kterou mnozí považují za skvost polské literatury. Devatenáct rozhovorů s Bohem, a to lidí, kteří se nemodlí. Kampak na ně s vírou. Prostopášnice, malá holčička, starý muž, melancholický těžkomyslník, matka… všem se Bůh nějak připletl do cesty, aniž vědí jak – jako slovo první volby a poslední možnosti.
VAŠE SLOVÁ SA OZÝVAJÚ V SRDCIACH A V MYSLIACH ĽUDÍ EŠTE DLHO PO TOM, AKO ICH VYSLOVÍTE. Rozmýšľali ste niekedy nad tým, aké slová vychádzajú z vašich úst? Viete, že vaše slová formujú život iných ľudí? Že sú to zrkadlá, v ktorých sa druhí vidia?
Lidé se odedávna ptají nejen na to, co potřebují v běžném životě nebo při práci, ale i na to, co jejich každodenní obzory přesahuje. „Jaký smysl má moje existence? Kde leží hranice našeho poznání? Je člověk svobodný?
Na knihe pracujem už viac ako desať rokov. Počas toho som spoznala a vyskúšala viacero ciest až kým nedospela k hlbšiemu poznaniu. Kždá jedna ve, čo sa nám stane má svoj zmysel a niekam nás vedie a niečo nás naučí. Podobne aj ja som sa vydala na cestu objavovania a hlbšieho poznávania po stopách Arthura Schweitzera a Alberta Schopenhauera.
Kniha se zabývá estetickými úvahami Karla Heinricha Heydenreicha (1764-1801), vlivného německého filosofa pozdního osvícenství, se záměrem ukázat, jak se v jeho pojetí estetika - ve středoevropském prostoru tradičně ukotvená filosofická disciplína - na konci osmdesátých let 18.
Autor v této knize předkládá čtenáři své úvahy o určitých aspektech duchovního života. Chápe ho jako život skutečného já každého člověka, život vnitřního já, jež je povoláno v síle Ducha vstupovat do Boží přítomnosti, do tajemství jeho vůle a nechat se proměňovat v Boží dítě, v Krista.
Kniha Herbartovi dědicové navazuje na jednu ze stěžejních, třebaže v současnosti nezřídka opomíjených oblastí novodobé české filosofie, která se rozvíjela v průběhu 19. století, především v jeho druhé půli.
Mimořádné číslo Filosofického časopisu je věnováno tzv. kritickému posthumanismu, tedy širokému myšlenkovému proudu, který se na filosofické rovině zabývá vztahem lidského a nelidského a navazuje na odkaz poststrukturalismu ve smyslu odvratu od antropocentrického, logocentrického a patriarchálního založení myšlení.
Tato kniha užívá psychologii C. G. Junga jako výkladový rámec, jehož prostřednictvím lze usilovat o porozumění hlubšímu a skrytému smyslu umění, historie, kultury, společenských a politických dějů či ducha doby. Pokouší se kultivovat symbolické myšlení a odhalovat univerzální vzorce a významy v syrové a nepřehledné změti vnějšího světa.
Mnohí poznáme dlhotrvajúcu nechuť vložiť sa do čohokoľvek, prázdnotu vo vzťahoch, apatiu, ktorá sa prejavuje ľahostajnosťou a nevšímavosťou. Človek len tak živorí – bez zmyslu, cieľa, bez nadšenia pre druhých. Nežije, skôr len prežíva. Chcel by viac chuti do života, do práce, do vzťahov a nevie, čo s tým.
Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska.
Stále se vám nedaří dosáhnout v životě pocitu štěstí a osobního naplnění, ať už se snažíte sebevíc? Možná není problém ve vás ani ve vašem okolí, ale ve vašem jméně!
O mezináboženském dialogu se velmi často hovoří, podnikají se různé konference a fóra, ale o hlubším průniku tohoto tématu do praktické teologie a praktického života muslimské, ale i křesťanské komunity nemůže být ani řeč.
Francouzský psychoanalytik Erik Porge si ve své práci klade za cíl navázat na svého předchůdce Jacques Lacana, který do seznamu pudů (orální, anální, skopický) zařadil i pud invokační (poslechový). Pojmem „stadium echa“ nazývá Porge strukturální moment, který leží na pomezí mezi křikem a oslovením, předchází stadiu zrcadla a zároveň je i jeho součástí.