Kniha seznamuje s málo známou, avšak o to pozoruhodnější fází myšlení Martina Heideggera bezprostředně po vydání jeho knihy Bytí a čas, kterou se mu nepodařilo dokončit zejména z věcných důvodů. Proto se pokusil vykročit novým směrem k tematizaci lidské existence na základě vyšetření tzv.
Animal excentricum. Přehled klasiků filosofické antropologie je přehledová publikace uvádějící do základních směrů a myšlenek filosofické antropologie, jednoho z populárních myšlenkových směrů ve 20. století. Snaží se zaplnit mezeru chybějící či nedostatečné výkladové literatury věnující se právě této tradici, jež zažívá svého druhu oživení zájmu.
Sofisté zůstávají v běžném pojetí padouchy a podfukáři dějin filosofie, politováníhodnou úchylkou, na niž Sókratés a Platón reagovali vytyčením cesty pravého myšlení. Navíc se jejich úvahy zpravidla dochovaly jen ve stručných zlomcích nebo v parafrázích myšlenkových rivalů s Platónem na prvním místě.
Kniha Věc myšlení, kterou si Martin Heidegger věnoval ke svým osmdesátým narozeninám v roce 1969, představuje jakési jeho filosofické memento. Tento soubor textů z první poloviny 60. let obsahuje kromě jiného dva z Heideggerových nejdůležitějších textů vůbec.
Sborník k životnímu jubileu Filipa Karfíka nabízí barvitý a citlivý obraz filosofa, filologa, pedagoga a profesora antické filosofie a odhaluje, jaký vliv měl a má na druhé. Ukazuje, jak mnohovrstevnaté může být vtiskávání jedné inspirativní osobnosti do životů, osudů, názorů a směřování dalších lidí a jak se vytváří společenství a pospolitost.
Tento svazek přináší další část christologických otázek třetí části Teologické sumy (STh III, q. 7–15). Tomáš v nich pojednává o důsledcích Božího vtělení, tedy o všem zásadním, co bylo osobou Božího Slova s lidskou přirozeností zároveň přijato v Ježíši Kristu.
V knize si autor přisedá k duši těch, kdo ztratili někoho blízkého nebo se chystají k vlastnímu odchodu. Podává i inspirace, jak odtud pomáhat našim zesnulým. Proč kniha vznikla?
Další svazek ze souboru Quaestiones disputatae de veritate přináší překlad otázky 22, ve které Tomáš pojednává téma vůle. Otázku disputoval a sepsal během svého vyučování na pařížské univerzitě v letech 1257–1258.
55 inšpirujúcich aforizmov pre život naplnený láskou, toleranciou a porozumením. v sade s dreveným stojančekom na vystavenie kartičiek.
55 inšpirujúcich aforizmov pre život naplnený láskou, toleranciou a porozumením.
55 inšpirujúcich aforizmov pre život plný nádeje a optimizmu v sade s dreveným stojančekom na vystavenie kartičiek.
55 inšpirujúcich aforizmov pre život plný nádeje a optimizmu.
Sada 55 darčekových kariet v papierovej krabičke s inšpirujúcimi aforizmami a meditatívnymi obrazmi pre vás aj vašich priateľov.
Kniha Zasvěcení se věnuje problematice zasvěcování, jehož význam pro duševní (duchovní) zrání jedince je v dnešní době značně nedoceněný, ne-li ztracený. Annick de Souzenelle toto téma zpracovává v celkovém kontextu ontologického poslání člověka dokončit v sobě Velké Dílo božského Tvůrce.
Dokážete si představit, jak by to v praxi vypadalo, kdybyste se starali více o druhé než sami o sebe?
Tři knihy ve své době známého montanisty a hermetického přírodovědce Johanna Gottfrieda Jugela (1707–1786) předložené v tomto sborníku mají nejlépe vystihovat autorovu filosofickou koncepci, kterou by snad bylo možné nazvat hledáním božského počátku, jeho projevů a utváření v přírodě.
Stejně jako je pro archetypálního hrdinu příznačná srdnatost, díky níž přestává zkoušky a útrapy v zájmu druhých, tak i bódhisattva se vyznačuje pozoruhodným odhodláním osvobodit všechny od utrpení, aby dospěli k pravému štěstí a probuzení.
Pilíř, o nějž se lze opřít v otřásajících se časech zániku Západu a jeho přeměny ve světovou civilizaci všech kultů a ras. Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd.
Obecný úvod do fenomenologického a historického studia náboženství z pera klasika moderní religionistiky určený pro široké publikum. Jednotlivé kapitoly knihy pojednávají o vztahu posvátného a profánního na rovině prostoru, času, přírody a lidského života.
Kantův spis Pozorování citu krásna a vznešena z roku 1764 má v celku jeho díla zvláštní postavení. Jedná se o dílo předznamenávající svým tématem Kritiku soudnosti (1790), přitom patří ještě do Kantova předkritického období. Nadto jde o dílo populární, určené širší veřejnosti.