Toto DVD je součástí speciálního video vydání, které má pomoci dozvědět se jednak o fundamentálních základech našeho bytí (DVD Pamatuj na nejdůležitější) a druhak ukázat, jak uvést tyto základy do praxe (DVD Obraz života).
Jako křesťané nevedeme jen přirozený život, který nám darovali rodiče, ale i nadpřirozený, který jsme obdrželi od Boha ve křtu. Tuto novou existenci, jež se zakládá zejména na vlitých ctnostech naděje, víry a lásky, nazýváme teologální život. Rozjímáními nás bude provázet zejména sv. Jan od Kříže a jeho báseň Bez opor oporu mám.
Novéna je inspirována slovy papeže Františka z exhortace Amoris laetitia (Radost z lásky). Na každý den připadá jedna z událostí spjatých s Ježíšovým narozením. To je příležitostí k tomu, abychom se ponořili do tajemství Vánoc a aby toto tajemství přetvářelo náš život. Bůh vstoupí do času, který zrovna máte; on zná lidskou chudobu a ta mu není překážkou.
Kniha Dáva Boh zmysel, ktorej autorom je Timothy Keller, je napísaná tak pre horlivého veriaceho ako aj pre skeptika. Osvetľuje nesmiernu hodnotu a dôležitosť kresťanstva v osobnom živote. Žijeme v dobe skepticizmu.
Předkládaný svazek je věnován vrcholné fázi Nietzschova myšlení zahrnující v prvé řadě knihu Tak pravil Zarathustra. Společným tématem jednotlivých studií je motiv ctnosti, který obvykle stojí ve stínu atraktivnějších témat, jako věčný návrat téhož, smrt boha či vůle k moci.
V 50. letech rozvinul Eric Voegelin tezi o gnostické povaze modernity. Teze narazila na zásadní kritiku, dnes však s diferenciací přístupů k projektu moderny znovu nabývá na aktualitě.
Autor uvažuje o formalizme a rutine v našom náboženskom živote a chce netypickým spôsobom prebúdzať „kostolných spáčov“ a povzbudiť i tých, ktorí to s kresťanským životom myslia troška vážne. Výstižné ilustrácie Jana Heraleckého spolu s vtipným textom robia z Vieromeru originálnu, poučnú a priam zábavnú publikáciu.
Otázky spojené s bolesťou a utrpením trápia ľudstvo už tisícročia. Prečo trpíme? Prečo život bolí?
V této knize si Eliade klade otázky po smyslu historické existence člověka. Jak sám uvádí v předmluvě, vhodným podtitulem knihy by mohl být Úvod do filosofie dějin. Není to však spekulativní analýza pojmu dějin, ale zkoumání základních představ o světě v tzv.
Tato kniha patří mezi Bergsonovy filosoficky nejvýznamnější práce, v níž rozpracoval originální koncepci vnímání. Vychází z rozlišení vnímání jakožto sounáležení člověka s hmotou a pamětí, díky níž se vnímání stává rozpoznáváním a přestává být pouze působením jedné části hmoty na jinou.
Maurice Merleau-Ponty pronesl na College de France patnáct přednáškových cyklů (19521961). Po každém roce sepsal k příslušnému cyklu shrnutí a ta průběžně publikoval v ročence College.
Název My filologové odkazuje k materiálu pro stejnojmennou nečasovou úvahu, v níž chtěl Nietzsche revidovat humanistický pohled na antiku a zpochybnit dosud bezvýhradně přijímanou roli filologů jakožto vychovatelů, protože podle něho ukazují jen falešně idealizovaný obraz klasičnosti.
Už jste se někdy o něco pokoušeli, ale cítili jste, že to prostě nezvládnete?
Předkládaná kniha je první kolektivní monografií, která si klade za cíl postihnout nejpodstatnější aspekty díla jednoho z nejoriginálnějších českých myslitelů druhé poloviny 20. století, filosofa Egona Bondyho (19302007). Záběr Bondyho myšlení byl velmi široký: vedle zkoumání ontologické problematiky a formulování tzv.
Etika klimatické změny vyšla původně sice již v roce 2008, takže by se mohlo zdát, že ve světle nových poznatků musela zastarat. Garveyho kniha však není v první řadě souborem faktů o změně globálního klimatu a vlivu člověka na ni, ale filosofickým dílem, jež pojímá dané téma jako morální problém.
Rozsáhlá kniha je opus magnum hlavního představitele současné kritické teorie společnosti Axela Honnetha (1949). Na Goethově iniverzitě ve Frankfurtu nad Mohanem je Honneth od roku 2001 ředitelem Institutu pro sociální výzkum, kde původně vznikla kritická teorie Frankfurtské školy.
Základní dílo francouzského existencialismu, v němž se autor pokusil navázat na Heideggerův filosofický výklad lidské konečnosti, kterou chápe jako možnost být tím, čím nejsem, a nebýt tím, čím jsem.
Ve spisu Proti Kelsovi reaguje Órigenés na kritiku křesťanství z pera platónského filosofa působícího v polovině 2. stol. po Kr., který v šíření nové víry rozeznal reálné ohrožení dosavadního kulturního a náboženského řádu.
Hlavnou myšlienkou tejto novény je obraz Panny Márie, Matky Cirkvi, a teda aj našej Matky, ktorá nielenže odstránila tŕne z hlavy svojho Syna, ale je taktiež ochotná odstrániť aj naše tŕne, nielen fyzické, ale aj vnútorné, duchovné. Naše stále sa opakujúce hriechy, ako bolestivé tŕne, nám totiž prekážajú dosiahnuť radosť a slobodu Božích detí.
Příspěvky ve sborníku se zabývají osmou kapitolou Papežské posynodální exhortace Amoris laetitia - česky (Radost z lásky). Zaměřují se především na téma, které je v současné diskusi hojně přetřásané a zdá se, že tato diskuse není dosud ukončena.