Autor (1910-1991) byl jedním z nejvyšších mistrů dzogčhenu v starobylé tibetské tradici Ňingma a zároveň jedním z posledních představitelů generace velkých lamů, kteří své vzdělání a duchovní vyškolení získali ještě v Tibetu.
Guru Padmasambhava byl jedním z velkých indických učitelů, kteří v 8. století uvedli buddhismus do Tibetu. Dodnes je považován za nejvýznamnějšího mistra tantrického buddhismu a v Tibetu za druhého buddhu.
Skrytou součástí každé náboženské tradice je sklon připisovat bohům lidské vlastnosti a city. Taková projekce má své následky: přisuzujeme bohu nejen to dobré v člověku, jako je soucit, spravedlivost, laskavost, ale i to zlé — závist, mstu, ješitnost, sklony k násilí.
Jádrem publikace Exilové periodikum Nový život (1949–2001) je bibliografický soupis padesáti tří ročníků exilového periodika, které vycházelo nejprve jako Věstník Cyrilometodějské ligy [akademické] a od roku 1950 jako Nový život v Londýně (1949–1953). V roce 1954 převzala jeho vydávání Křesťanská akademie v Římě.
Na obtížná životní období lze nahlížet různým způsobem. Autorka této knihy je nepovažuje za překážky, ale za „prahy“. Přirovnává život k přebývání v domě s mnoha místnostmi, do nichž můžeme vkročit teprve po překonání a zpracování příslušného prahu, tj. životní křižovatky.
Měl evangelista Jan výsadní postavení mezi apoštoly?
Zenový mistr kocour Kojabaši, který putuje po Japonsku s holí, miskou na milodary a ranečkem přes rameno a vypráví zenové příběhy neposednému žákovi Tanedovi... takový kocour přece neexistuje!
Monografie je i na mezinárodní rovině první prací, která odhaluje základní obrysy dramatických počátků prosazování evolučního paradigmatu vzniku-stvoření člověka v rámci katolické církve. S několika odvážnými zastánci evoluce se setkáváme již v sedmdesátých letech 19.
Francouzský badatel v oblasti alchymie Eugene Canseliet (1899–1982) byl již českému čtenáři představen jak editor a autor rozsáhlých a zasvěcených úvodů ke dvěma stěžejním dílům alchymie 20. století, Fulcanelliho Tajemství katedrál (česky 1992) a Příbytkům filosofů (česky 1996).
Kniha si klade za cíl seznámit čtenáře s cestami, po kterých se protestantská teologie druhé poloviny minulého století přibližovala k tématu křesťanského Východu. Autor tak činí na příkladech pětice vybraných teologů luterské i reformované tradice, kterými jsou Edmund Schlink (1903–1984), Jaroslav Pelikan (1923–2006), Thomas F.
Kniha se zabývá termíny Bůh, Absolutno, Bytí, Jednota, Nicota, Polarita, stín, hřích, karma apod. Tyto pojmy vysvětluje názorně a i pomocí obrázků v širších souvislostech. Tyto termíny zasazuje do moderní psychologie a nových vědeckých poznatků o lidském mozku.
Tato kniha vám ukáže, jak číst numerologii pro sebe, rodinu i své přátele. Jednoduché a srozumitelné návody, jak vypočítat a vykládat své životní číslo, číslo dne, číslo osudu a osobní číslo roku.
Sedíte, čekáte na zázrak a sníte, že se váš osud otočí tím správným směrem? Doufáte zbytečně!
„Nechcem povedať, že nebo nikdy nebude reálne fyzické miesto, ale že zostane vo večnom okamihu, kde sa duša rozhodne prebývať práve teraz – kde sa rozhodnete žiť vo svojom srdci.“ Robert Kopecky objavil po troch zážitkoch na prahu smrti pozoruhodný fakt: nemusíte zomrieť, aby ste sa dostali do neba.
Retro-vízie tvoria komentáre, odzrkadľujúce niekdajšie aktuálne dianie, šíriace sa postoje a ich interpretácie v médiách. V rozpätí rokov 2006 až 2017 boli odvysielané na vlnách Vatikánskeho rozhlasu a primárne určené praktizujúcim veriacim. Odzneli v éteri a v ňom sa aj rozplynuli. Po zotretí nánosu času sa ukázalo, že myšlienky medzitým zreli.
Nový český překlad známého indického díla Bhagavadgítá v bilingvní podobě. Je opatřen gnostickou předmluvou a komentářem překladatele ze sanskrtu Mgr. Jana Kozáka, který umožňuje pochopit všechny teologické nejasnosti v textu.
Ačkoliv se neshodnou na pozitivním či negativním hodnocení, církevní, kulturní a sociální historici různých konfesí a světonázorů sdílejí přesvědčení o zásadním významu reformace pro další vývoj západní civilizace a křesťanské víry.
Nový překlad starobylého textu Před třemi tisíci let byl I-ťing sestaven jako jednoduché orákulum, s nímž se radili jak prostí rolníci, tak králové.
Jak se píše v knize Zohar, vrcholném díle židovské kabaly: „Nic se ve světě neztrácí, nic nepropadá nicotě, ani slova a hlas člověka.“ Vše, co se událo, se vtisklo do duchovní „kroniky světa", kterou staří Indové pojmenovali akaša. V ní může probuzené lidské vědomí dávno ztracené události opět nalézt, a tak je oživit.
