Chlastem a melancholií prosáklý soubor šestatřiceti povídek, uměleckých manifestů, fejetonů a úvah, jež Bukowskému za půlsetletou kariéru vyšly nanejvýš v undergroundových, literárních a pornografických časopisech. Raritními kousky jsou jeho rané, sarkasmem a nihilismem prodchnuté povídky z poloviny 40.
Autor - renomovaný právnik, intelektuál, publicista vo svoje knihe úvah, recenzií, rozhovorov a článkov otvorene reaguje na deformácie spoločnosti, jej odcudzené podoby a pokrivené charaktery, promptne registruje a citlivo zachytáva vnemy súvisiace s našou tradíciou.
V období mezi roky 800 a 300 př. n. l. zažil svět doslova explozi nových náboženských koncepcí. Proč se právě Sokrates, Buddha, Konfucius, Jeremiáš a Lao-c´ – mezi jinými – objevili v rozpětí těchto pěti staletí? A proč si všichni ve svých úvahách o lidstvu byli tolik podobní?
Zbierka štúdií, esejí a článkov o modernej fantastike od autora, ktorý patrí k zakladateľským osobnostiam teórie tohto literárneho žánru. Okrem úvodnej všeobecnej štúdie kniha obsahuje texty: Pocit zázraku, Čo prinieslo 20.
Nález Cimrmanovy hry České nebe potvrdil, že stopa geniálního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikání českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení sv. Václav, praotec Čech a J. A.
Známý britský novinář Anthony Browne se ve svém eseji zabývá jedním z klíčových fenoménů současného veřejného života – politickou korektností. Na rozdíl od ostatních textů, které se k politické korektnosti staví kriticky, však neulpívá na okrajových jevech, jakými jsou leckdy komicky neústrojná „korektní“ pojmenování.
Pod záminkou povahopisných podobizen svých známých předkládá autor zralý pohled na věci života a smrti, na vztahy mezi lidmi a dotýká se nepopsatelného tajemství lidských osudů.
Esej francouzského filozofa Alaina Finkielkrauta (1949) promlouvá do našich soudobých českých sporů o kulturu. Postihuje problematiku nacionalismu a etnicity i jevu, který se nazývá postmodernou. Proti pokusu o absolutizaci kultury autor hájí kritický rozum schopný rozlišovat hodnoty.
Po dlouhých deseti letech vydává Václav Bělohradský v Čechách novou knihu. Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva.
Sedm esejů známého příslušníka amerického transcendentalistického hnutí je významným doplněním Waldenu, autorovy legendární zprávy o dvouletém pobytu v lesích poblíž massachusettského Concordu, a dotváří obraz Thoreaua jako zakladatelské osobnosti žánru přírodní esejistiky, jejíž novátorský přístup k otázkám vztahu člověka a přírody poznamenal již
Rozsáhlá vzpomínková próza světoznámého izraelského autora Amose Oz je knihou v mnoha ohledech výjimečnou a výjimečný je i ohlas, který jak na domácí scéně, tak v mezinárodním měřítku vzbudila.
"Scientistická víra" je základem mnohých Broukových úvah a spekulací, jež svým způsobem, "mimo dobro i zlo", mimo všechny pochybnosti "iracionalizují racionalitu" a získávají - jaksi paradoxně - kvalitu poezie. [...] Stále více se přesvědčujeme, že dílo Bohuslava Brouka je paradoxním výrazem právě takového "rozvoje reálna díky imaginárnímu".
Předmětem zájmu Bohuslava Brouka v eseji O pošetilosti života i smrti je fenomén úmyslné smrti neboli sebevraždy. Autora zajímá jak fenomén samotný, jeho historie, tak rovněž vývoj názorů na něj.
V tomto zborníku sa zišli priatelia či ctitelia Rudolfa Chmela pri príležitosti jeho sedemdesiatych narodenín so zámerom pripomenúť, že medzi nami už niekoľko desaťročí zmysluplne pôsobí intelektuál, ktorého aktivity výrazne poznačili slovenský, česko-slovenský, slovensko-maďarský aj stredoeurópsky duchovný priestor.
Výber z esejí a článkov literárneho vedca, bývalého diplomata a politika Rudolfa Chmela vychádza pri príležitosti 70. narodenín autora. Okrem textov o slovenskej literatúre, jej osobnostiach a dejinách v knihe nájdeme autorove eseje a články na tému slovensko-maďarských vzťahov, reflexie našej stredoeurópskej identity a rozhovory s ním.
Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první?
Esej teoretika a kunsthistorika Tomáša Štraussa (1931) je voľným pokračovaním jeho predošlej publikácie s názvom Toto posrané 20. storočie. Autor sa vo svojej novej knihe venuje súčasnosti, vplyvu nových technológií a médií na komunikáciu a na súčasné umenie.
Kniha složená z dopisů, které si dlouhá léta vyměňovala režisérka se svým filmovým hrdinou během jeho pobytu za mřížemi.
Kniha Človek a jeho zánik je súbor filozofických úvah a filozofujúcich esejí, v ktorej sa autor (vlastným menom Pavel Krajči) ako človek s vysokoškolským odborným vzdelaním chemika zamýšľa nad najpodstatnejšími problémami súčasného sveta i budúcich ľudských pokolení, ako aj nad ďalším osudom našej ťažko skúšanej, no ešte stále krásnej modrej planéty Zem.
Kniha je souborem příběhů, vzpomínek a esejistických črt, které čerpají z životních i profesních zkušeností autora. Rudolf Roden (nar. 1923) je pražský rodák, který společně se svou ženou Evou přežil Terezín i vyhlazovací tábor v Osvětimi. Po komunistickém převratu roku 1948 se mu podařilo i s manželkou uprchnout a usídlit se v Kanadě.
