Vzali jí vše: domov, rodinu, dětství. Dali jí jméno Arha, Pozřená, a zasvětili její život starodávným, bezejmenným silám země. A jako velekněžka musela přebývat v Místě hrobek v atuánské poušti. Jednoho dne se do jejího království, nekonečného labyrintu podzemních tmavých chodeb, vkradl zloděj, aby pátral po zlomeném prstenu Erretha – Akbe.
Kapitán Elánius z ankh-morporské Noční Hlídky měl všechno. Ale nyní je zpět ve své vlastní drsné, nesnadné minulosti, pouze v šatech, které měl právě na sobě, když se Zablesklo. Žít v minulosti je těžké. Umřít v minulosti je neuvěřitelně snadné. Ale on musí přežít, protože má velmi důležitý úkol.
V Nejvzdálenějším pobřeží, třetím pokračování cyklu ze Zeměmoří, vyjíždí čaroděj Ged opět na cesty, doprovázen mladičkým princem Arrenem, neboť v Zeměmoří se děje něco podivného – kouzla přestávají působit, pramínky čarodějné moci vysychají, lidé ztrácejí své dovednosti a na mnoha ostrovech propuká násilí.
Smrť je nezvěstný. Předpokládá se, že jaksi ... odešel. Pravdou však je, že dostal výpověď. To samozřejmě působí určitý zmatek, jaký ostatně vznikne pokaždé, když zrušíte nějakou hodně využívanou službu veřejnosti. Zeměplochu pomalu naplňují nejrůznější duchové, a skupina bojovníků za práva mrtvých má najednou víc práce než kdykoliv předtím.